I když slovo revoluce nám obvykle asociuje násilné svržení dosavadní garnitury, rozhodně to neplatí o tzv. karafiátové revoluci, která v 70. letech minulého století proběhla v Portugalsku. Tehdy se demonstrantům podařilo svrhnout někdejšího fašistického diktátora Antónia Salazara na tehdejší dobu poněkud netradičním způsobem, a to tak, že na zbraně vojáků a po ulicích pokládali červené karafiáty.
Tyto květiny se tehdy staly symbolem neužívání násilí k dosažení cílů. Ovšem podle řady studií nejde jen o nějaký symbol, nýbrž o reálně fungující nástroj, který dokáže násilí když ne úplně zabránit, tak jej alespoň omezit. Jak naznačuje článek na serveru The Conversation, malé změny v městském prostředí – jako je vysazování květin či umístění laviček – redukují nežádoucí chování, jako je vandalství, násilí či jiná pouliční kriminalita.
Tato myšlenka má základ v efektu tzv. rozbitého okna. Zastánci této populární kriminologické teorie tvrdí, že rozbitá okna, ale také poházené odpadky po ulicích či domy počmárané graffiti či jinak špinavě a poškozeně vyhlížející obrázek města, motivuje potenciální pachatele k tomu, aby přidali také svůj kousek k dobru. Jinými slovy, vlivem nevzhledného prostředí se z běžných občanů a náhodných chodců snadno stávají vandalové.
Ačkoliv si lidé často myslí, že většina společnosti jsou slušní občané a špatné věci má na svědomí pouhá hrstka zvrácených jedinců, ve skutečnosti je to spíše tak, že průměrný člověk se pohybuje někde mezi dobrem a zlem. A jedním z faktorů, který ovlivňuje jeho pozici na pomyslné linii mezi těmito dvěma extrémy, je podle teorie rozbitého okna vzhled prostředí, ve kterém se nachází.
Pražský parkovací armageddon – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/FallAeIjwL prostřednictvím @roklen24 @CVUTPraha @Uber_Czech #parking #Prague pic.twitter.com/kzrCL6JbSQ
— Roklen24.cz (@roklen24) 16. května 2018
Příkladem empirického potvrzení efektu rozbitého okna je experiment, který provedl Charles C. Branas, předseda epidemiologického oddělení na Mailman School of Public Health na Columbijské univerzitě spolu s kolegy z Pensylvánské univerzity. Práce výzkumníků se soustředila na vyčištění a ekologizaci volných ploch ve vybrané části města Filadelfie (celkem bylo „vylepšeno“ 541 volných parcel). V dalších letech byl pak monitorován dopad na kriminalitu a další proměnné.
O 18 měsíců později byly vyhodnoceny výsledky. Na základě dat místní policie se zjistilo, že oproti situaci před „ekologickou intervencí“ došlo ke snížení počtu násilných zločinů o 30 %. Jak dále závěry experimentu shrnuje PHS blog, došlo k 58% poklesu strachu lidí a k 78% nárůstu využívání venkovních prostor. A jak přitom dodávají autoři, jsou to právě lokality podobné této, které sice na první pohled působí bezútěšným dojmem, avšak právě proto zde může mít i malá „zelená akce“ velký efekt.
Z amerických statistik přitom vyplývá, že v místech, kde je v blízkosti budov relativně hodně zeleně, je o 52 % méně trestných činů obecně, o 48 % méně majetkových trestných činů a o 56 % méně násilných trestných činů oproti místům, kde je přírody relativně málo či zde není vůbec. Rovněž obyvatelé domů umístěných v zelenějších lokalitách reportují v menší míře domácí násilí, a to o 25 %.
„Zelení“ ve skutečnosti znečišťují více. Může za to luxus