Česká ekonomika letos vzroste o rovná dvě procenta, příští rok zrychlí na 2,4 procenta. Uvádí to Evropská komise v čerstvé jarní prognóze. Deficit českých veřejných financí by měl letos být 1,9 procenta, v příštím roce 2,4 procenta. Jarní prognóza komise výrazným způsobem koriguje odhady z její únorové „zimní“ predikce. Ta pro letošek předpokládala výrazně vyšší deficit na úrovni 2,8 procenta a pro příští rok až 3,3 procenta. Letošní HDP měl podle zimní předpovědi růst jen o 1,8 procenta, o rok později o 2,2 procenta.
Mírné zlepšení odhadu vývoje české ekonomiky z pera Evropské komise je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka především reflexí pozitivních dat ze začátku roku. „Odhady Evropské komise pro ČR se nyní jen minimálně odchylují od průměrného odhadu na finančních trzích,“ uvedl.
K růstu by po několika letech stagnace měla opět začít přispívat spotřeba domácností, uvádí materiál komise.
Stejně jako v celé EU je to důsledek posílení reálných mezd a zlepšujících se vyhlídek na pracovním trhu, kterým napomáhá nízká míra inflace. Ta byla podle prognózy loni na úrovni 1,4 procenta, letos by měla dosáhnout 0,8 procenta a příští rok 1,8 procenta.
Evropská komise ale ve své nynější prognóze připomíná, že růst české ekonomiky se výrazně zvýšil už v posledním čtvrtletí loňského roku. Částečně to prý bylo dáno jednorázovými faktory jako předzásobování se kvůli daňovým změnám či reakcí investorů na rozhodnutí České národní banky (ČNB) oslabit korunu.
V prvních šesti měsících letošního roku by měl ekonomiku pomáhat dostat z recese především export, v druhé polovině převezme tuto roli domácí spotřeba, uvádí prognóza.
Loni negativním způsobem české hospodářství ovlivňovala nízká míra veřejných i soukromých investic, ačkoliv jistá změna nastala v posledním čtvrtletí, uvádí komise. To by se letos mělo změnit, a to nejen nárůstem počtu projektů spolufinancovaných z evropských peněz, ale také vyšší mírou soukromých investic v důsledku obnovy podnikatelské důvěry a průmyslové produkce.
Odvětví jako jsou výroba aut či strojírenství obecně budou nadále těžit z rostoucí poptávky ze zahraničí, kde se hospodářská situace také zlepšuje. Vzrůstající domácí poptávka však postupně posílí dovoz, a tak se celkový podíl obchodu na růstu ekonomiky v roce 2015 sníží.
Změny v regulovaných cenách energií na počátku roku podle předpovědi výrazně ovlivnily míru inflace, která by ale měla opět nabrat tempo ve druhé polovině letošního roku. V roce 2015 tak bude inflace těsně pod dvěma procenty v důsledku silnější domácí poptávky a vyšších mezd. Ekonomické oživení povede jen k opožděnému a mírnému zlepšení podmínek na pracovním trhu, kdy nezaměstnanost letos dosáhne 6,7 procenta a příští rok 6,6 procenta.
K podobě deficitu na úrovni 1,9 procenta podle komise přispějí nárůst očekávaných veřejných investic u projektů financovaných z EU. Opačným směrem mají působit jak nižší indexace penzí, tak změny ve spotřební dani a jednorázové příjmy z prodeje kmitočtů. V roce 2015 pak výši deficitu podle komise ovlivní daňová reforma.
Fiskální předpověď má určitá rizika, uvádí Evropská komise. Prvním je dynamika veřejných investic, která závisí na projektech domácích, i těch financovaných z unie. Předpověď navíc nezohledňuje jednorázové výdaje spojené s možnou obnovou pronájmu nadzvukových stíhaček pro české letectvo.
Také hospodářství Evropské unie se podle Komise vrací k růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) celé osmadvacítky po loňském poklesu o 0,4 procenta letos vykáže růst o 1,6 procenta, v zemích platících eurem to ale bude pouze 1,2 procenta. Růst evropské ekonomiky by měl zrychlovat, příští rok o dvě procenta v celé EU a o 1,7 procenta v eurozóně, uvádí EK.
Jarní prognóza tak v případě EU v zásadě potvrzuje zimní údaje, které Evropská komise nabídla v únoru. Tehdy uváděla letošní růst HDP v celé unii o 1,5 procenta a v zemích platících eurem o 1,2 procenta. Příští rok měl růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a na 1,8 procenta v eurozóně.
Dnes uveřejněná prognóza potvrzuje pokračující nízkou inflaci. V celé unii by měla letos být na jednom procentu a příští rok na 1,5 procenta. Země platící společnou měnou dosáhnou letos inflace 0,8 procenta, příští rok pak 1,2 procenta. V roce 2013 byla v celé EU inflace 1,5 procenta, v eurozóně 1,3 procenta. Spíše směrem tlumícím inflaci hovoří i dnes zveřejněné výrobní ceny v eurozóně (PPI) za březen. Ty vykázaly 0.2% meziměsíční a 1.6% meziroční pokles. Ekonomové v konsensu Bloomberg očekávali -0,2 % a -1.7 %.
„Od chvíle, kdy se evropská ekonomika před rokem dostala z recese, jsou její vyhlídky příznivé. Obnova zesiluje, včetně nejohroženějších zemí,“ řekl při prezentaci zprávy novinářům evropský komisař Siim Kallas, který je nyní zodpovědný za hospodářské a měnové otázky. V ohrožených členských státech se v důsledku zvyšování cenové konkurenceschopnosti snižuje schodek běžných účtů, v řadě těchto ekonomik tak pro roky 2014 a 2015 komise očekává přebytky.
Politiky a reformy, které unie zavedla v reakci na krizi, tak podle Kallase nesou své ovoce. Před novináři eurokomisař poznamenal, že nynější strukturální změny evropské ekonomiky mu připomínají výrazné posuny, které prodělaly středoevropské a východoevropské země od 90. let minulého století a které byly spojeny s jejich vstupem do unie v roce 2004.
Klíčovým faktorem růstu evropské ekonomiky bude domácí poptávka, uvádí komise. Spotřebitelé budou ekonomice postupně více přispívat s tím, jak se budou zlepšovat jejich příjmy v důsledku nižší inflace a stabilizujícího se pracovního trhu. Podporovat hospodářství mají i znovu rostoucí investice, naopak relativně klesat bude význam exportu.
Situace na trhu práce se podle předpovědi začala zlepšovat už v roce 2013 a snižování počtu nezaměstnaných by mělo pokračovat i nadále. Letos by v celé EU měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 10,5 procenta, v roce 2015 to má být 10,1 procenta. V eurozóně by to letos mělo být 11,8 procenta a příští rok 11,4 procenta. V roce 2013 dosahovala nezaměstnanost v unii 10,8 procenta a v eurozóně 12 procent.
Komise připomíná, že postupný charakter návratu k růstu je v souladu s dosud sledovaným zotavením ekonomik po finančních krizích. V možnostech financování hospodářství však přetrvávají rozdíly nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale také mezi firmami různých velikostí.
Pokračovat bude trend snižování vládních deficitů, míní prognóza. V letošním roce dosáhne poměr dluhu k HDP v celé EU maxima na úrovni 89,5 procenta a snížit by se měl o rok později na 89,2 procenta. V eurozóně je situace ještě méně příznivá, letos by tento ukazatel měl dosáhnout 96 procent a v roce 2015 se snížit na 95,4 procenta.
Hlavním rizikem pro obnovený růst přitom podle prognózy zůstává ztráta důvěry způsobená přerušením či nedotažením potřebných reforem. Zvýšila se také nejistota ohledně vlivů z okolí EU. Jasné strukturální reformy ale naopak mohou vést k vyššímu růstu, než jarní odhad předpovídá.
Rizikem může být i dlouhé období s nízkými hodnotami inflace, přesto cenový vývoj odráží vnější faktory i samotné přizpůsobování se evropské ekonomiky.
