Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Ekonom: ČNB už na obranu kurzu koruny vydala 110 miliard korun

Intervence České národní banky na obranu kurzového závazku na 27,00 koruny vůči euru v srpnu dosáhly zhruba 90 miliard korun, uvedl pro Roklen24 hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Odhad vychází z objemu peněz tuzemských bank uložených u ČNB. Celková suma intervencí od poloviny července podle Seidlera již přesáhla 110 miliard korun. Začne ČNB vážnou debatu o záporných sazbách?

Intervence ČNB: 20 miliard v červenci, 90 v srpnu

Propočet ING se opírá o celkovou sumu korun, kterou tuzemské banky drží u ČNB. „V situaci, kdy ČNB intervenuje a vytváří v systému nové koruny, by se tento objem peněz měl proporčně navýšit,“ vysvětlil hlavní ekonom ING avšak s dovětkem, že objem peněz bank u ČNB může být kromě samotných intervencí ovlivněn i jinými jednorázovými faktory typu přílivu prostředků z EU fondů či celkového využití oběživa (cash) v systému.

Seidler (ING): Intervence ČNB zesílily na desítky miliard Kč

Z dnes zveřejněných informací o vývoji státního rozpočtu za srpen je podle Seidlera patrné, že velká část z celkového nárůstu likvidity v sektoru za poslední měsíc připadá právě na intervence ČNB. „„Kumulovaný nárůst objemu peněz bank u ČNB od 17. 7. 2015 (kdy byly dle ČNB zahájeny poprvé intervence) ve výši 120 mld. Kč je tak pravděpodobně způsoben ve velké míře právě intervencemi ČNB, zatímco na poslední dva červencové týdny připadalo zhruba 20 mld. Kč., v samotném srpnu se dle našich odhadů intenzita intervencí znásobila a dosáhla 90 mld. Kč,“ uvedl Seidler.

ČNB versus ECB a její nákupy

Podle výpočtů ekonoma ING by pouhá potřeba dorovnání růstu bilance ECB, související s QE ECB ve výší 60 miliard eur měsíčně, vyžadovala ze strany ČNB intervence v rozmezí 30 až 40 miliard korun měsíčně. „Srpnová intenzita intervencí tak předčila tento objem téměř dvojnásobně a je tak blíže našemu dánskému scénáři, který simuluje spekulativnímu útoku na úrovni Dánska z počátku tohoto roku (100 mld. Kč za měsíc),“ uvedl pro Roklen24 Seidler.

Přijdou ke slovu záporné sazby?

V případě, že se intenzita intervencí vrátí na srpnovou úroveň, mohly by v ČNB podle Jakuba Seidlera začít vážnější debata o možnostech zavedení záporných sazeb, které by učinily korunu méně atraktivní. „Očekáváme tak, že bankovní rada ČNB bude v září o této případné možnosti již diskutovat – na rozdíl od srpnového jednání, kdy dle slov guvernéra tato varianta debatována nebyla. Nicméně vzhledem k problematičnosti negativních sazeb v tuzemském sektoru předpokládáme, že ČNB bude raději vyčkávat a bude raději tolerovat několik měsíců intervence i v objemu 100 miliard korun, než by se k negativním sazbám uchýlila,“ odhaduje Seidler.

Při takovém objemu by dle ekonoma devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 % tuzemského HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 %, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit. 

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter