Asijské akcie navázaly na pokles amerických. Futures Wall Street v červeném. Ropa a zlato roste. Evropské i americké výnosy klesají. Dolar v zisku testuje 1,0600 za euro. Koruna kolem 25,30 za euro.

Ekonom Sobíšek: Čínské investice v ČR prudce porostou

Ekonomické vztahy Česka a Číny zažívají v poslední dekádě mohutný rozvoj. Vzhledem k pozici Číny, jakožto druhé největší ekonomiky světa, ovšem stále můžeme mít oprávněný dojem, že je potenciál ekonomických vztahů mnohem větší. V tomto se textu zaměřujeme na tři ekonomické sféry, a to vzájemný obchod, příjezdovou turistiku a přímé zahraniční investice. Tvrzení o ne zcela využitém potenciálu platí pro každou z nich. Uvedl to hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.       

Vzájemný obchod

Loňský export zboží z Česka do Číny dosáhl ve srovnání s rokem 2005 šestiapůlnásobku. Rostl prakticky ve všech kategoriích výrobků, obzvlášť dynamický ale byl u spotřebního zboží, jehož se vzhledem k někdejší nízké srovnávací základně loni vyvezlo dvacetinásobně víc než v roce 2005. Spotřební zboží ovšem jen mírně snížilo tradiční dominanci strojírenství a dopravních prostředků v českém exportu do Číny. Jejich podíl na celkovém exportu do Číny nadále přesahuje 60%, a je tedy vyšší než pro tuzemský export jako celek. Největšími exportními skupinami v rámci strojírenských výrobků jsou stroje všeobecně užívané v průmyslu, následované silničními vozidly.

Export vozidel do Číny prošel zajímavým vývojem. Nejenže se za deset let objemově zvýšil o řád, ale zcela se proměnil z hlediska vnitřní struktury. Z 90 procent dnes obnáší vývoz autodílů, nikoliv hotových vozidel. To může budit dojem rozporu se známou skutečností, že je Čína jedním z nejdůležitějších exportních trhů pro Škodu Auto. Vysvětlení je ale prosté: všechny Škodovky určené pro čínský trh se vyrábějí na teritoriu Číny. Jestliže z hlediska dynamiky exportu do Číny můžeme mluvit v superlativech, objemy vývozu nejsou nijak závratné. Loňských 45 miliard korun v přeshraniční statistice představuje na celkovém exportu Česka méně než 1.7 procenta. Ještě nižšího podílu dosahuje tuzemský export do Číny podle metodiky platební bilance. Pozice Česka ve srovnání s dalšími zeměmi EU ovšem není v tomto ohledu až tak špatná. Největším exportem do Číny se vzhledem k velikosti své ekonomiky může chlubit Německo, relativně více než Česko exportují také Slovensko, Belgie a Maďarsko. Česku v intenzitě exportu náleží v rámci EU pátá příčka, pokud do exportovaných objemů započítáme i subdodávky přes třetí země.

 

Na co se můžeme v pondělí „těšit“?

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 25. březen 2016

 

Z hlediska dovozu zboží z Číny je situace proti vývozu naprosto odlišná. Za loňský rok prošlo českou hranicí zboží z Číny za 464 miliard Kč, což představovalo 13,4 procenta veškerého dovozu do naší země. Čína je po Německu s přehledem druhým největším vývozcem do Česka a pravidelně vévodí českému žebříčku zemí s největším obchodním schodkem. Schodek českého obchodu s Čínou zatím každoročně narůstá, k čemuž loni přispělo i určité zpomalení dynamiky růstu českého exportu do Číny, vyvolané zpomalením tamní ekonomiky ve druhé polovině roku.

Příjezdová turistika

Návštěvníci z Číny jsou čím dál častěji k vidění v tuzemských ubytovacích zařízeních. Jejich počet se za tři roky téměř zdvojnásobil, což představovalo mezi národnostmi v příjezdové turistice jednu z nejvyšších dynamik spolu s Indií a Koreou. Podíl Číňanů na celkovém počtu návštěvníků ze zahraničí loni dosáhl 3,4 procenta. Číňané se v naší zemi ale zdrží jen velmi krátkou dobu – v průměru zde stráví 1,66 nocí. Tato skutečnost odsouvá Čínu z hlediska významu pro tuzemský cestovní ruch mezi národnostmi až na dvanácté místo. Před Čínou se drží z mimoevropských národů kupříkladu i Izraelci, jichž sice přijíždí méně, ale tráví v Česku oproti Číňanům víc než dvojnásobek času. Jinou charakteristikou příjezdové turistiky z Číny je značná sezónnost. Nejenže Číňané téměř necestují v lednu, na který připadají tamní tradiční svátky. Jejich cesty se navíc koncentrují do letních měsíců, kdy bývají tuzemská ubytovací zařízení tak jako tak nejnaplněnější. V poslední době se diskutuje otázka, zda mohou návštěvníci z Číny kompenzovat českým hotelům úbytek hostů z Ruska, jehož ekonomika je sužovaná recesí a propadem hodnoty rublu.

Výše uvedené skutečnosti naznačují, že se Číňané adekvátní náhradou v příjezdové turistice hned tak nestanou. Důvodem jsou odlišné zvyklosti čínských turistů jak z hlediska délky pobytů, tak z hlediska preferované roční doby.

Přímé zahraniční investice

Ekonomická spolupráce mezi tuzemskými a čínskými podniky donedávna probíhala v zásadě na bázi obchodní spolupráce, nikoliv přímého kapitálového propojení. S omezením, daným dosavadní nedostupností oficiálních dat za rok 2015 lze tvrdit, že oblast přímých investic mezi Čínou a Českem zůstává sférou s nejméně využitým potenciálem. Přímé investice Číny v Česku dosahovaly koncem roku 2013 v základním jmění pouhých 35 mil. eur, což představovalo méně než desetinu procenta z celkového stavu přímých investic v tuzemsku a pouhý zlomek stavu dvou nejaktivnějších investorů asijského kontinentu – Japonska a Jižní Koreje. Stav přímých investic tuzemských subjektů do Číny představoval ve stejném roce 51 milionů eur. V roce 2014 bylo nainvestováno do základního jmění čínských podniků v Česku dalších 29 milionů eur a české podniky vložily do podniků v Číně 25 milionů eur. Teprve v loňském roce se objevily známky větší aktivity čínských investorů v oblasti potenciálních kapitálových akvizic. Dokončena byla největší čínská akvizice tuzemské firmy v hodnotě 50 milionů eur.

Agentura CzechInvest zprostředkovala během loňského roku pro čínské investory tři projekty v úhrnné hodnotě 43 mil. eur, což představovalo zhruba tři procenta celkového ročního objemu projektů agentury. Řada dalších akvizic čínských investorů v Česku je dojednaných nebo se nachází ve fázi jednání. Je téměř jisté, že oficiální statistiky za rok 2015 odhalí citelné zvýšení přímých investic Číny v Česku a trend bude letos směřovat k další akceleraci. Obdobným způsobem se kdysi začaly rozvíjet rovněž investice Japonska a Jižní Koreje – zemí, které v současnosti patří v Česku k nejvýznamnějším mimoevropským investorům.

Newsletter