Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Ekonomicko-politické výzvy nové vlády

S dnešním jmenováním nové vlády není na škodu poukázat na důležitá témata, která ji budou čekat. Několik z nich jsme již rozebírali, a to hned několikrát.

První a mimořádně důležitou otázkou je systém vzdělávání. Snad všechny seriózní politické strany se v předvolební debatě shodly, že je nutné změnit přístup ke školství – především nastavit dlouhodobou koncepci a zajistit dostatek finanční podpory pro učitele. Z předvolební atmosféry by se chtělo věřit, že si strany uvědomují závažnost situace a že i menšinová vláda bude schopna najít podporu v parlamentu. Alespoň z dnešního pohledu se bude opozičním stranám složitě argumentovat, pokud by změnu financování školství nepodpořily.

S ročním výročím existence EET je vhodné ohlédnout se za dosavadními úspěchy a neúspěchy. Je přirozené očekávat, alespoň mně se to tak zdá, že by v horizontu několika málo měsíců mělo ministerstvo financí přijít s odborně provedenou a důvěryhodnou zprávou, která kvantifikuje dopady EET, a to jak na existenci či rušení podniků, tak na výběr daní. Nesestavení takové zprávy by v lepším případě vrhalo stín pochybností nad odborností zaměstnanců MF. V horším případě by tím ministerstvo krylo pro ně nepříznivé dopady zavedení EET. Jedno je jisté, neodborné komentáře, které jsme zatím ze strany MF mohli zaznamenat, nikoho nepřesvědčí a žádného kritika neumlčí.

Báječná léta s EET podle Schillerové. Proč nás zklamala?

Z vyjádření předsedy hnutí ANO je znát, že dalších důležitých otázek si je vědom. Například změnu důchodového systému považuje za jednu ze svých priorit. Není sice úplně jasné, jak změnit celý důchodový systém, jisté však je, že existuje dostatek prostoru pro zlepšení. A to lze říct i bez strašení, že by důchodový systém mohl zkolabovat.  Abych parafrázoval Jiřího Šatavu z IDEA: Pacient nezemře, ale plnohodnotně už žít nebude – zůstane na přístrojích.

Druhé oblíbené téma designovaného premiéra je Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Není se čemu to divit. Překvapivě dlouho zůstalo fungování ČEB a EGAP ukryto před mediální pozorností, a to i přes zjevné otazníky jejich fungování. Provoz a především dotování je velmi nákladná činnost a každý daňový poplatník by se měl zajímat, k čemu je potřeba tolik peněz a co z toho máme. A právě to je trochu problém, neboť není úplně jasné, jak podpora zahraničních subjektů, aby mohly nakoupit české zboží, pomáhá českému daňovému poplatníkovi. Navíc jde dlouhodobě o velmi spletitou a nepřehlednou politickou situaci. No posuďte sami, ČEB má 5 akcionářů – čtyři ministerstva (MF, MPO, MZV, MZ) a EGAP.  Sama EGAP je rovněž akciová společnost vlastněná stejným čtyřlístkem ministerstev. Mimochodem, největší šance, jak s tímto kočkopsem trochu pohnout, je držba všech čtyř ministerstev jednou politickou organizací, a tak i minimalizace politického boje. To samozřejmě platí jak pro posun pozitivním, tak i negativním směrem. Časem se třeba dozvíme, jak nám ČEB za ty obrovské náklady vlastně pomáhá.

Zvažme zrušení České exportní banky

List důležitých, společensky výhodných a ekonomicky smysluplných reforem je jistě delší. Začínat může třeba u změny financování (ne)kvalitní vědy přes dnes již zaklínanou digitalizaci státní správy až po zrušení stravenek. To je mimochodem velmi zajímavé téma – takový „nechci slevu zadarmo“ vtípek, na kterém celá společnost tratí. Pro lepší pochopení doporučuji například tento velmi srozumitelný a názorný text.

Newsletter