Ekonomika eurozóny ve druhé čtvrtině roku dosáhla 0,4procentního mezikvartálního tempa růstu. Ukazuje to dnes zveřejněná úprava prvního odhadu z minulého měsíce, který vyčíslil růst HDP na 0,3 procenta. Výrazně lépe vychází revize růstu v meziročním vyjádření, a to na 1,5 procenta z původních 1,2 procenta. Statistici navíc zlepšili údaj za první čtvrtletí z 0,4 na 0,5 procenta.
Pohled na jednotlivé složky hrubého domácího produktu ukazuje pozitivní příspěvek vládních výdajů (vyšších o 0,3 procenta), spotřeby domácností (0,2 procenta) i čistého zahraničního obchodu (0,3 procenta), zatímco objem investic po silném úvodu roku tentokrát o 0,5 procenta klesl.
Trhy nechávají čerstvý údaj bez viditelné reakce. Euro obchoduje nadále mírně pevnější k dolaru na 1,1175 EURUSD, akciový trh slušně roste – vyjádřeno německým indexem DAX o 2 procenta.
Celoroční tempo růstu ekonomiky eurozóny letos dosáhne podle odhadu MMF 1,5 procenta a v příštím roce vzroste na 1,7 procenta. Fond v červenci označil střednědobé vyhlídky růstu za neuspokojivé a vyzval region k dalším strukturálním reformám a krokům podporujícím hospodářství.
Otázkou je, jak by si ekonomika eurozóny vedla bez podpůrných faktorů v podobě nízkých cen ropy, slabšího eura a stimulačních opatření ze strany Evropské centrální banky. Ta po zasedání v minulém týdnu uvedla, že očekává pokračující oživování, ačkoli slabším tempem vlivem zpomalení růstu na rozvojových trzích včetně Číny, které doléhá na světový obchod.
#ECB připouští návrat k deflaci, sráží euro – Roklen24.cz http://t.co/aP5Y1cXcby @roklen24 #QE #Draghi pic.twitter.com/pfGsmyb8VG
— Roklen24 (@roklen24) 3. Září 2015
ECB představila zhoršenou prognózu, v rámci níž letos čeká růst pouze o 1,4 procenta, za pouze 0,1procentního růstu cenové hladiny. Guvernér Mario Draghi dokonce připustil, že v následujících měsících může ekonomika regionu spadnout do deflace, a ubezpečil trh, že ECB je schopna a také odhodlána dodat ekonomice více adrenalinu v podobě dalších nekonvenčních opatření, bude-li třeba.
ČR na špici EU
Ekonomika celé Evropské unie posílila rovněž o 0,4 procenta, také o něco pomaleji než v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání se HDP EU zvýšil o 1,9 procenta.
Česká ekonomika patřila k nejrychleji rostoucím v celé unii. Její HDP se meziročně zvýšil o 4,4 procenta, což byl druhý nejlepší výsledek ze zemí EU po Maltě. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl HDP Česka vyšší o jedno procento a rychleji rostly jen ekonomiky Lotyšska a Malty.
Česká ekonomika roste ještě rychleji, živí ji investice – http://t.co/OnVmNiOUiI @roklen24 #Czech #GDP #investments pic.twitter.com/O0BS27WUzb
— Roklen24 (@roklen24) 28. Srpen 2015
Itálie rostla o 0,3 procenta, což bylo nad původním odhadem 0,2 procenta, a vyšší byl i meziroční růst, který dosáhl 0,7 procenta. Řecká ekonomika posílila o 0,9 procenta namísto dříve odhadovaného tempa 0,8 procenta.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, zrychlila růst a stoupla oproti předešlému čtvrtletí o 0,4 procenta. Francouzská ekonomika po silném vzestupu v prvním čtvrtletí potvrdila v dalším kvartále propad do stagnace.
