Světová zdravotnická organizace označila současnou situaci za pandemii a na finančních trzích zavládl strach. Při té příležitosti se IGM Forum (The Initiative on Global Markets) při Chicagské univerzitě obrátilo na panel spolupracujících předních světových ekonomů s otázkami ohledně dopadu koronaviru na ekonomiku.
Přes 70 ekonomů působících na předních amerických a evropských ekonomických odděleních odpovídalo na otázku, zda souhlasí nebo nesouhlasí s následujícími výroky a jak jistí si ve svých odpovědích jsou.
I přestože úmrtnost COVID-19 není vysoká (podobná počtu úmrtí zaviněnými chřipkou během sezóny), je pravděpodobné, že způsobí významnou recesi.
Významné množství dotázaných souhlasí s prvním výrokem a věří, že COVID-19 způsobí významnou ekonomickou recesi. Konkrétně 19 % ekonomů z amerického panelu silně souhlasí, 44 % souhlasí, skoro třetina si je nejistá a pouze 8 % nesouhlasí. Výsledky evropského panelu působí ještě pesimističtěji, když 48 % souhlasí silně a dalších 34 % souhlasí s tím, že COVID-19 způsobí ekonomickou recesi. Z další komentářů se zdá, že nikdo nezpochybňuje pokles ekonomické aktivity, nejasné zůstává, jaký bude rozsah a délka trvání, a tedy zda půjde o významnou recesi. Někteří z dotázaných zdůrazňovali roli příslušných institucí a zda dokážou dostatečně správně zareagovat za vzniknou situaci.
Ekonomické důsledky toho, že COVID-19 způsobí pokles výdajů domácností, budou větší než ekonomické důsledky z narušení výrobního procesu a snížení pracovní síly z důvodu nemoci.
Zatímco první otázka vyvolala relativní souhlas většiny ekonomů, u druhé otázky se většinový názor utvořil mezi slabým souhlasem a nejistým pohledem na věc. Mezi ekonomy působícími v USA 44 % souhlasí a 52 % si není jisto, v Evropě jsou čísla podobná, když 43 % souhlasí a 41 % si není jisto. Názorově se ekonomové shodnou na tom, že svoji roli bude hrát strana poptávka (omezení výdajů domácností) i strana nabídka (narušení výrobního procesu). To, který efekt převáží se pravděpodobně bude záležet na konkrétní ekonomice a na konkrétním odvětví. Barry Eichengreen (UC Berkeley) připomněl, že rozlišit takové efekty nebude jednoduché.
Instituce hospodářské politiky eurozóny jsou dostatečně vybavené ke snížení potenciálních ekonomických škod způsobeným COVID-19.
Ekonomové z evropského panelu čelili navíc i otázce o připravenosti evropských ekonomických institucí. Většina dotázaných nesouhlasí s výrokem, že eurozóna je připravená a domnívají se, že nemá nástroje hospodářské politiky, které by mohla použít. ECB není vhodnou institucí a jinak eurozóna trpí nedostatkem fiskální koordinace. Zodpovědnost za správné kroky tak leží na národní vládách.
Všechny odpovědi a komentáře respondentů z amerického panelu a evropského panelu.
