Pro mě Řecko zbankrotovalo už v roce 2011, když došlo k odpuštění poloviny dluhu. K této zemi je třeba přistupovat jako k pacientovi v karanténě, řekl v rozhovoru pro Roklen24 Tomáš Sedláček. Jak na Řecko reagují další čeští ekonomové? „O dalším vývoji v Řecku rozhodne fakticky ECB,“ říká pro Roklen24 Petr Sklenář. „Nelze vyloučit návrat tam, kde se Evropa nacházela po druhé světové válce,“ soudí Miroslav Novák.
„Řecká nemoc hrozí celé západní civilizaci, jelikož na úrovni států je extrémně zadlužený celý svět. Řecko je proto třeba pojmout jako případovou studii a poučit se z ní,“ řekl v rozhovoru pro Roklen24 ekonom Tomáš Sedláček. Kolaps jednání přitom podle něj nastává z politických důvodů. „S tamními politiky se nedá jednat a všechny ostatní země, snad s výjimkou Francie, už s nimi ztratily trpělivost. Vážnost situace ukazuje i velikost „kapesného“, které si Řecko naordinovalo, vezmeme-li v potaz limit pro výběr z bankomatů 60 eur denně. Pro srovnání, v případě Kypru to bylo 300 eur,“ upozornil Sedláček.
Sedláček: Řecko by mělo zbankrotovat, ale zůstat v eurozóně – Roklen24.cz http://t.co/XyULOfImcp @roklen24 pic.twitter.com/B8eR5CGzbf
— Roklen24 (@roklen24) 29. Červen 2015
„Řecko pravděpodobně 30. června nesplatí svojí splátku MMF. Pak bude důležité, zda fond a další evropské instituce (například EFSF) přijmou danou událost pouze jako nesplacení závazku, nebo přistoupí k vyhlášení bankrotu na Řecko a požadavku splatit všechny závazky,“ upozorňuje pro Roklen24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
„Příliš se nehovoří o variantě bankrotu země a zároveň setrvání v eurozóně, což by bylo rozumným řešením. Pokud se Řekové eura vzdají, těžko se budou dostávat zpět a euro samotné navíc paradoxně ztratí na kredibilitě. Řecký bankrot dopadne filozoficky a historicky na celý západní svět, dost možná na českou korunu a státní dluhopisy. Nejedná se ale o blesk z čistého nebe a nečekám dramatický dopad na český bankovní sektor,“ říká Tomáš Sedláček.
Řeckou ekonomiku bez ohledu na další vývoj a přijatá řešení čeká razantní propad, říká Sklenář s tím, že ale země leží na okraji eurozóny geograficky i ekonomickým významem a přímý dopad na zbytek eurozóny i českou ekonomiku je minimální.
Co říká investor Daniel #Gladiš na vystupňování řecké krize a jak se v reakci na ni chovat na trhu? Čtěte v rozhovoru pro #Roklen24
Posted by Roklen24 on 29. červen 2015
„O dalším vývoji v Řecku rozhodne fakticky ECB,“ upozorňuje ale Sklenář. „Pokud by z nějakého důvodu ukončila program ELA, která dodávkami likvidity udržuje při životě řecké banky, pak dojde ke kolapsu nejen bankovní soustavy, ale následně celé ekonomiky,“ varuje ekonom pro Roklen24 a upozorňuje v této souvislosti na důsledky referenda. „Asi největší nejistotu představuje varianta, že v referendu dojde k zamítnutí reforem a věřitelé bez reforem odmítají poskytovat další pomoc. Zásadní bude následný postoj ECB (program ELA), což je pro centrální banku velmi nekonformní situace,“ uvádí pro Roklen24 Sklenář.
Řecký chaos v kostce: Scénáře, dopad na ČR, dluh – Roklen24.cz http://t.co/woMATy0SLw prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/YPSuXemDs9
— Roklen24 (@roklen24) 29. Červen 2015
Šance, že Řecko zůstane v eurozóně, podle něj každým okamžikem klesají. „Na druhou stranu pravidla EU a eurozóny právně neumožňují vyloučení z unie, ale ekonomické a finanční podmínky se dostávají do bodu, kdy fakticky neumožňují setrvání v eurozóně. Jiným slovy, bude se opět hledat cesta a pravidla, jak dál pokračovat,“ shrnuje.
„I v případě, že by balíček opatření byl v referendu schválen, musela by řecká vláda žádat o nový program, což by zabralo nějaký čas. Navíc jakýkoli výsledek referenda by pravděpodobně vedl k předčasným volbám. Podle ekonomů Societe Generale stále existuje 60% šance, že i přes vyhrocenost situace k dohodě, která umožní Řecku zůstat v eurozóně, nakonec dojde. Bude se však jednat o vleklý proces,“ uvedl pro Roklen24 hlavní ekonom Komerční banky, Jan Vejmělek.
Jedinou možností pro normalizaci vývoje v Řecku zůstává odpuštění většiny řeckých dluhů a návrat zpět k drachmě podle analytika Akcenty Miroslava Nováka. „Ideální by byl řízený default s přechodem na novou měnu s tím, že v prvním roce by došlo k opravdu výraznému propadu životní úrovně Řeků,“ řekl pro Roklen24. Upozornil mimo jiné, že pokles řecké ekonomiky v posledních letech je srovnatelný s poklesem HDP v USA v době velké hospodářské krize, avšak s jedním rozdílem: „Zatímco situace v USA se začala po pěti letech zlepšovat, tak v Řecku nikoliv.“
Výsledek referenda považuje pro Řecko za zcela klíčový. „ANO úsporným opatřením znamená diskreditaci současné vlády, pravděpodobně nové parlamentní volby a návrat do zaběhlých kolejí let 2013 a 2014 včetně dalšího pomalého poklesu HDP a životní úrovně Řeků. Znamená to rovněž výhled na splácení obrovského dluhového břemene v nadcházejících desetiletích. NE úsporným opatřením znamená s největší pravděpodobností konec Řecka v eurozóně (pokud vystoupení Řecka z eurozóny v eurozóně projde), okamžitý razantní pokles HDP, odliv zahraničních investic a drastický propad životní úrovně řeckých domácností,“ odhaduje Novák.
A co by se změnilo pro běžného Řeka? „Hodně. Nelze vyloučit návrat až tam, kde se nacházela Evropa po 2. světové válce – například potraviny a pohonné hmoty na příděl a kapitálové kontroly všeho druhu. NE tedy znamená po všech stránkách výraznější okamžitý negativní dopad,“ uzavřel Novák.
