Bankovní rada České národní banky na svém měnovém zasedání ve čtvrtek 4. února nechá sazby na historických minimech a oznámí pokračování režimu devizových intervencí, shodují se ekonomové, oslovení Roklen24. Zajímavější ale bude rétorika a vodítkem nová makroekonomická prognóza. Co se dozvíme?
Vývoj inflace v uplynulých měsících poměrně výrazně zaostával za předpokladem ČNB z její zatím poslední, listopadové prognózy. Inflace zpomalila na takřka nulovou úroveň z důvodu nízkých cen ropy a pohonných hmot a také kvůli levnějším cenám potravin. „Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – ovšem dosahuje nejvyšší úrovně od roku 2008. Zdá se tedy, že ČNB fundamentálně nemá důvod k dalšímu uvolnění měnové politiky. I po přihlédnutí k tomu, že jak ceny ropy, tak potravin by se na světových trzích měly v nadcházejících měsících stabilizovat a zhruba od poloviny roku zahájit růst,“ soudí hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Na druhou stranu ale v ČR podle něj zesilují některé protiinflační tlaky, zejména ty v podobě tlaků na posílení koruny. „ECB totiž v březnu pravděpodobně dále rozvolní svoji měnovou politiku, což povede k oslabení eura a umocnění tlaků na posilování koruny. ČNB tak bude muset intenzivněji intervenovat za udržení svého kurzového závazku a tuto intenzitu potenciálně dále zvýší příznivá makroekonomická data, která bude tuzemská ekonomika pravděpodobně stále vykazovat i v roce letošním – byť již nepůjde o tak zářná čísla jako loni,“ shrnuje Kovanda. Uvádí, že ČNB zřejmě opět na přelomu roku a v lednu intervenovala za oslabení koruny v intenzitě připomínající tu z loňského léta. „Proto je podle něj možné, že ČNB bude diskutovat další posun konce intervencí nebo uvedení negativních úrokových sazeb.
Ropa padá na mnohaletá minima. Zasáhne ČNB?
Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka by z pohledu rétoriky ČNB měla být akcentována robustní domácí data včetně vývoje mezd, což se projevuje ve vzestupu jádrové inflace. „Celková inflace je však srážena k nule poklesem cen pohonných hmot a potravin. Naopak vnější prostředí zřejmě bude ze strany centrálních bankéřů vnímáno jako desinflační,“ upozornil.
Zásadní změnu v prognóze růstu pro letošní rok neočekává. „Loňský růst kolem 4,5 % bude ohodnocen jako výjimečný díky kombinaci několika jednorázových faktorů, jako pád cen pohonných hmot či dočerpávání evropských prostředků z předchozího programového období. Letošní růst pod tři procenta by měl být nahlížen jako déle udržitelný,“ soudí Vejmělek. Ohledně intervenčního režimu čeká kladení důrazu na to, že jeho ukončení se zřejmě letos nedočkáme a ujištění toho, že ČNB má dostatek nástrojů k tomu, aby zajistila jeho hladké ukončení.
Průzkum:Intervence ČNB uškodily třetině firem, sedmině pomohly
Rétorika ČNB bude opatrná a zdůrazňující značná rizika podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška. ČNB ale dle něj á priori nevyloučí ukončení intervenčního režimu před koncem letošního roku. „Prognóza inflace se lehce sníží tak, že bude počítat s dosažením dvouprocentního cíle v prvním kvartálu 2017 místo posledního kvartálu 2016. Výraznějšímu snížení modelovaného výhledu inflace zabrání skutečnost, že exogenní predikce ceny ropy, kterou ČNB přebírá od firmy Consensus Economics, nezaznamenala do ledna zásadní zvrat. Vedení ČNB nicméně možná vůči prognóze vymezí rizika v protiinflačním směru, což odrazí změnu náhledu na ceny ropy z posledních dnů. U prognózy HDP nepředpokládám žádnou změnu proti říjnu,“ uvedl Sobíšek pro Roklen24.
Singer: ČNB s uvolněním koruny na ECB čekat nemusí
Také podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera ČNB přehodnotí svůj listopadový odhad inflace na letošní rok směrem dolů z úrovně 1,4 %. „Pokles cen ropy však bude tlačit inflaci níže zejména v průběhu letošního roku, nikoli inflaci na horizontu měnové politiky, tj. cca roku a půl, kdy by se již inflace měla přibližovat 2% cíli ČNB. Pokles cen ropy je zároveň nabídkový šok, který bude mít na tuzemskou ekonomiku jako celek příznivý dopad. Případné nepříznivé efekty nízké inflace promítající se do mzdových vyjednávání se v minulém roce neprojevily a růst mezd tak postupně zrychloval, což očekáváme díky příznivému vývoji na trhu práce i pro letošní rok. Další pokles cen ropy tak nelze vnímat z pohledu tuzemské ekonomiky problematicky a měnová politika by tak na tento vývoj neměla reagovat,“ shrnuje Seidler. ČNB dle jeho názoru zopakuje, že kurzový závazek bude ukončen spíše na přelomu let 2016/2017, resp. na začátku roku 2017. „Dokud však nebude kurzový závazek oficiálně prodloužen na celý letošní rok, stále nelze vyloučit exit v druhé polovině tohoto roku z titulu personálních změn v bankovní radě,“ upozorňuje Seidler.
Zasedání bankovní rady České národní banky dne 4. února 2016 se zúčastní všech sedm jejích členů.
Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem
