Čtvrteční měnové jednání České národní banky, spojené navíc s novou prognózou, bude nejzajímavější za dlouhou dobu, shodují se ekonomové v anketě Roklen24. Došlo na výrazně jiný vývoj české ekonomiky (HDP), než jaký ČNB předpokládala, koruna opakovaně atakuje kurzový závazek 27,00 k euru a ČNB musela vstoupit na trh k jeho bránění. Dočkáme se ostré rétoriky proti sílící koruně? Dojde na připuštění záporných sazeb? Pro Roklen24 odpovídají v abecedním pořadí Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank, Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen, Miroslav Novák, analytik Akcenty, Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit a Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank
Na měnovém zasedání ČNB téměř jistě nenastane žádná změna v nastavení měnové politiky. Otázkou ale je, co centrální bankéři prozradí po zasedání. Dá se očekávat, že se bude diskutovat časování konce měnového závazku držet korunu k euru nad 27,00 EURCZK. Předpokládáme, že nedojde k žádné změně ani v časování. Možné však je, že centrální bankéři změní mírně rétoriku a místo striktního dodržování kurzu nad 27,00 Kč za euro se budou snažit držet korunu kolem 27.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen
ČNB na svém nadcházejícím zasedání ponechá klíčové úrokové sazby beze změny. Bude však patrně nucena reagovat na sílící tlaky projevující se zpevňováním koruny až na úroveň kolem 27 korun za euro, která představuje hladinu kursového závazku v rámci probíhající intervence. V této souvislosti stojí za pozornost, že v posledních dnech se představitelé ČNB dosud nejvstřícněji vyjadřovali k možnosti uvedení negativních úrokových sazeb. Ty by zmírnily tlaky na posilování koruny. ČNB na příkladu jiných evropských zemí či regionů pozoruje, že tam mírně záporné sazby žádné zásadnější negativní dopady nevyvolaly. Nelze proto zcela vyloučit, že ČNB už na nadcházejícím zasedání zopakuje, či dokonce konkretizuje možnost uvedení záporných sazeb v ČR. Půjde však zatím jen o verbální intervenci. Teprve pokud se ukáže jako neúčinná a teprve pokud tlaky na posilování koruny nepoleví, ČNB případně zahájí praktické kroky směřující k uvedení záporných sazeb. Současná situace, kdy podle zpráv z trhu skrytě intervenuje, aby svůj závazek ubránila, pro ni totiž samozřejmě není příliš komfortní a hledá tak alternativní způsoby, jak situaci řešit – záporné sazby momentálně z hlediska centrální banky vykazují relativně příhodný poměr nákladů a přínosů. Nelze zároveň očekávat, že by ČNB na svém nadcházejícím zasedání ukončila intervenční režim, neboť tím by podkopala svojí kredibilitu. Míra inflace je totiž stále značně vzdálena vytýčenému inflačnímu cíli. Předpokládáme, že ČNB intervenční režim opustí ve třetím čtvrtletí roku 2016.
Miroslav Novák, analytik Akcenty
Od červnového zasedání bankovní rady ČNB se objevilo hned několik skutečností, které z nadcházejícího srpnového setkání centrálních bankéřů činí velmi zajímavou událost. Zejména posílení koruny do těsné blízkosti úrovně 27 EURCZK, které je spojeno s intervencemi a nárůstem devizových rezerv a pak obnovení spekulací o dřívějším ukončení intervenčního režimu. K oběma zmíněným skutečnostem se budou muset centrální bankéři na srpnovém zasedání nějak postavit.
Kumulaci devizových rezerv lze zmírnit zavedením záporné diskontní úrokové sazby, která by mohla být doplňkovým nástrojem k intervenčnímu režimu. Záporná sazba by rovněž pomohla snížit poptávku po české měně a snížit tak tlak na zhodnocení koruny. K tomuto kroku se ale podle mě v srpnu bankovní rada neodhodlá, avšak nelze ho vyloučit na zasedáních v posledním čtvrtletí letošního roku.
Co se týče intervenčního režimu, tak nelze očekávat, že by ho centrální bankéři v srpnu zkrátili či změkčili a to ani na základě nové makroekonomické prognózy, kterou budou mít k dispozici. Vše tedy zůstane při starém. S úrokovými sazbami se hýbat nebude a opuštění intervenčního režimu bude bankovní rada plánovat nejdříve na druhou polovinu roku 2016. S čím je však podle mě nutné počítat, že se ČNB ostřeji vymezí proti aktuálně příliš silné koruně a rovněž zdůrazní korunu jako silný protiinflační faktor. Koruna by ve čtvrtek mohla k euru oslabit a to i o několik desítek haléřů.
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit
I když ČNB téměř jistě nepřijde s žádnou změnou v nastavení svých politik, bude její jednání nejzajímavější za dlouho dobu. Důvody jsou dva. Jednak se vývoj HDP I inflace citelně odchýlil od projekcí ČNB z doby před třemi měsíci, takže budou projekce vyžadovat určitou korekci. Druhým důvodem je poslední vývoj kursu koruny, který nutí ČNB k aktivitě na devizovém trhu. Pokud jde o vývoj HDP a inflace, z čistě modelového hlediska vyvolává odchylka od prognózy ČNB potřebu urychlit ukončení devizových intervencí proti konci roku 2016, s nímž ČNB dosud počítá. Signály z ČNB ale naznačují tendenci odchylku od prognózy bagatelizovat a předpokládaný termín konce intervencí v tuto chvíli neměnit. Ke změně prognózy inflace a HDP směrem nahoru tedy zřejmě dojde hlavně pro letošní rok, zatímco 2016 bude ponechán bez podstatných posunů proti dřívější prognóze.
Ohledně druhého tématu, průběhu intervencí, je hlavní otázkou zajímající finanční trhy, zda bude ČNB považovat za účelné poskytovat informace nad rámec běžných reportů. Podle nich se veřejnost dovídá objem uzavřených operací ze strany ČNB se zpožděním téměř dvou měsíců. Určitý odhad činnosti či nečinnosti ČNB lze mimoto získat s měsíčním zpožděním ze zveřejněné výše devizových rezerv. Je spíš věcí taktiky, zda ČNB sdělí víc a dřív. Každopádně budou trhy dychtivě čekat na každé ujištění, že stanovená kursová hranice pro korunu nepadne nečekaně, jak se v lednu stalo švýcarskému franku.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
Na zasedání bankovní rady 6. srpna neočekáváme žádnou změnu měnové politiky. Sazby by měly zůstat na technické nule, zachován zůstane i kurzový závazek na 27,00 EURCZK. Jak údaje z reálné ekonomiky, tak inflační čísla v posledních měsících překvapovala vyššími hodnotami, a tak se diskuze posunula od tématu zvyšování hladiny kurzového závazku nebo prodloužení jeho platnosti k rychlejšímu opuštění intervenčního režimu či negativním úrokovým sazbám. Naším hlavním scénářem zůstává opuštění kurzového závazku ve třetím čtvrtletí 2016, i když vidíme nenulovou pravděpodobnost (20 %) dřívějšího opuštění intervenčního režimu ve švýcarském stylu. Pro jakou variantu se ČNB rozhodne, bude záležet na makroekonomických datech.
Pokud jde o inflační výhled, stále vidíme dosažení inflačního cíle na začátku příštího roku. Spolu s dobrou výkonností reálné ekonomiky to nenasvědčuje dalšímu odkládání konce kurzového závazku. Navíc se výrazně zlepšila vnější rovnováha v podobně běžného účtu. Částečně za to může příliv prostředků z fondů EU, ale svou roli hraje i nižší výplata dividend do zahraničí a vyšší přebytek obchodní bilance, což zvyšuje příliv prostředků do domácí ekonomiky a vytváří tlak na posilování koruny. ČNB již byla tento měsíc přinucena svůj kurzový závazek bránit. I když intervenční objemy jsou stále relativně malé, pravděpodobnost větších útoků se bude zvyšovat, jak se budeme přibližovat termínu předpokládaného opuštění závazku. ČNB by tak mohla být donucena k nákupům cizí měny ve velkých objemech. Její další kroky budou záviset na dalším vývoji na devizovém trhu.
