Ekosystém inovací. Co rozhoduje o úspěchu?

Každý, kdo má zájem o nové technologie ví, že ne vždy vítězí ta nejlepší technologie. Někdy vidíme nové technologie, které se objeví a rychle z hlavního proudu vytlačí ty stávající. V některých případech ale trvá desítky let, než se prosadí, pokud se jim to vůbec podaří.

Na místo jehličkových tiskáren rychle nastoupily inkoustové, ale televizory s HD rozlišením si musely svou cestu do hlavního proudu probojovávat několik desítek let. Existují i novátorské technologie, které si navzdory komercializaci, obecnou popularitu nezískaly, příkladem takové technologie je Segway. A nakonec, jsou zde technologie, které ani nebyly nikdy obchodně využity. Co tedy rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu nové technologie?

To je nesmírně důležitá informace, a to nejen pro firmy a spotřebitele, ale také pro státy aktivně podporující nové technologie. Hlavní proud výzkumu se léta věnoval otázce, zda je inovativní technologie lepší, než ta stávající. Mělo se za to, že právě toto je tím hlavním, co rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí technologie. Výzkumníci až nedávno zjistili, že skutečnost, že jedna technologie nabízí něco lepšího než ostatní, plně nevysvětluje důvody její úspěšnosti, přestože se jedná o důležitý aspekt.

Nejnovější výzkumy naznačují, že vysvětlení úspěchu nebo neúspěchu inovativních projektů je třeba hledat v technologickém ekosystému. Abychom lépe pochopili jeho roli a definici, musíme si nejprve položit několik otázek. Jak se vytváří nová technologie? Jaké různé prvky musí obsahovat, aby fungovala? Jak je využívána v kontextu těchto prvků nebo doplňkových technologií či služeb? Za příklad můžeme vzít čtečku elektronických knih. Potřebuje obchod s elektronickými knihami, širokou nabídku elektronických knih a způsob, jak tyto knihy dostat ke čtenáři. Stejné je to i s elektromobily, ty vyžadují dobíjecí stanice a speciální servisní centra.

To ale není vše. Tyto ekosystémy bychom měli vnímat jak z pohledu nových, tak i stávajících technologií. Prvně uvedené často vyžadují zcela nový ekosystém: zatímco technologie je již k dispozici, ekosystém, do nějž se má zavádět, stále vyžaduje určité investice (například dobíjecí stanice pro elektromobily), až poté může být přijata hlavním proudem. Příkladem je Norsko. Norská vláda nasměrovala veřejné prostředky do vybudování této infrastruktury a elektromobily nyní v Norsku představují 23 procent osobních automobilů. I když se žádné elektromobily v Norsku nevyrábějí, potomci Vikingů tato auta vzali hromadně za svá, čehož se v jiných zemích odvážili pouze ti, kdo rádi zkoušejí technologické novinky. Přes řadu pobídek pro využívání elektromobilů není na světě žádná jiná země, kde by podíl těchto osobních vozidel významně překročil procento.

Jak jsem již řekl, pokud přemýšlíme o ekosystémech obklopujících nové technologie, neměli bychom zapomínat na ty staré. Jejich životnost je možné často významně prodloužit vylepšením jejich součástí nebo doplňkových prvků. Vezměme například auta s benzinovými motory. Před deseti nebo patnácti lety nikdo nebral vážně myšlenku, že by mohla mít spotřebu 6 až 7 litrů na 100 kilometrů. Lepší výkon motorů a vyšší kvalita pohonných hmot ale vydláždily cestu pokroku a i do budoucna se očekávají další zlepšení.

Podívejme se nyní na hybridní vozidla a porovnejme je s elektromobily. Hybridy si získávají podíl na trhu mnohem rychleji než elektromobily. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma technologiemi, pokud jde o rychlost růstu, je, že hybridní vozidla jsou technologií plug&play, jež je schopna fungovat v rámci stávajícího ekosystému existujících stanic pohonných hmot. Automobily s hybridním pohonem nikdy nemusely řešit otázku vybudování samostatného ekosystému, což je překážka, kterou musí řešit elektromobily vyžadující síť elektrických dobíjejících stanic.

Abychom lépe porozuměli tomu, co ovlivňuje – ve srovnání s technologiemi, jež musí na svůj šťastný okamžik čekat déle, případně se ho nikdy nedočkají – pravděpodobnost rychlého přijetí nové technologie do hlavního proudu a narušení tržního statu quo, měli bychom se zaměřit na analýzu ekosystémů. Zda ekosystém pro novou technologii již existuje, nebo jestli je nutné jej vybudovat, případně zda ekosystém využívaný předchozí technologií ponechává prostor pro rozšíření a úpravy. Kombinace těchto dvou faktorů nám řekne, zda se jedná o připravenou a nastupující technologii, nebo technologii, která nikdy nedosáhne širokého přijetí.

Newsletter