Erdogan vyhlásil výjimečný stav. Zemi povládne svými dekrety

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, která jednala o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.

Vyhlášení výjimečného stavu umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.

Vše k tématu Turecko naleznete na Roklen24 zde

Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.

22 tisíc lidí zmizelo ze školství

Turecké ministerstvo školství zavřelo 626 vzdělávacích institucí, z nichž většina jsou soukromé školy. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o další z kroků v tažení proti příznivcům duchovního Fethullaha Gülena, jehož hnutí provozuje v Turecku řadu škol i sociálních institucí. Právě tohoto islámského klerika, který dlouhodobě žije v USA, turecká vláda považuje za strůjce pátečního pokusu o puč. Dnes bylo také propuštěno dalších asi 6500 zaměstnanců ministerstva školství.

Již v úterý turecké úřady uvedly, že ministerstvo školství propustilo 15.200 svých zaměstnanců a 21.000 učitelům pracujícím v soukromé sféře odebralo licence. Podle agentury Anadolu dnes turecké ministerstvo školství oznámilo, že celkem již propustilo 21.738 svých zaměstnanců po celé zemi.

Akademici nesmí do zahraničí

Turecká vysokoškolská rada (YÖK) dnes zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí. Podle nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v cizině už pobývají. Rektory YÖK vyzvala, aby prověřili členy svých akademických sborů kvůli možnému napojení na Gülenovo hnutí. Čtyři univerzitní rektory dnes YÖK odvolala.

Gülen obvinění ze zosnování pokusu o převrat odmítl a naznačil, že neúspěšný puč mohl naopak zinscenovat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby si tak upevnil svou moc.

Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Čistky se dotkly už více než 50.000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 9000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě.

Pětasedmdesátiletý Gülen, který býval Erdoganovým spojencem a jehož dnes prezident označuje za vůdce teroristické organizace, je zakladatelem hnutí Hizmet. To provozuje v Turecku školy, vzdělávací centra, nemocnice či nadace.

Gülenovo hnutí je činné i mimo Turecko. Dnes například oznámilo ázerbájdžánské ministerstvo školství, že zavřelo Kavkazskou univerzitu v Baku. Tu podle agentury Anadolu založilo Gülenovo hnutí v roce 1993 jako svou první univerzitu v zahraničí.

Kvůli pokusu o puč v Turecku obvinili čtvrtinu generálů

Turecké ministerstvo obrany dnes zahájilo vyšetřování všech vojenských soudců a prokurátorů a 262 z nich zbavilo funkcí. Informovala o tom státní agentura Anadolu. V souvislosti s pokusem o převrat z minulého týdne bylo oficiálně obviněno 99 generálů, což je podle agentury Reuters více než čtvrtina všech generálů v Turecku.

Kvůli pokusu o vojenský puč, který si vyžádal 232 lidských životů a na 1400 zraněných, bylo oficiálně obviněno 99 ze zhruba 360 generálů. Podle Reuters to uvedli dva nejmenovaní turečtí úředníci.

Turecká armáda je s asi 510.600 vojáky v činné službě druhou největší v rámci NATO po americké armádě. Dosud bylo kvůli pokusu o převrat zadrženo přes 6000 členů armády, včetně řadových vojáků.

Propuštění 262 vojenských soudců a prokurátorů je dalším z kroků v rozsáhlých vládních čistkách, s nimiž vláda začala v sobotu. Dotkly se již asi 60.000 vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni z funkcí.

Dnes bylo odvoláno z funkcí dalších 900 policistů, již dříve bylo vyhozeno z práce na 8000 policistů. V justici se odvolání týká už asi 3000 soudců a prokurátorů, uvedl Reuters.

Turecká vláda a prezident Recep Tayyip Erdogan obviňují ze zosnování pokusu o puč duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA, ale v Turecku má miliony příznivců. Právě odstranění Gülenových údajných příznivců je cílem rozsáhlých čistek ve státních institucích.

Zatýkání na ústavním soudu

Turecké úřady dnes v rámci rozsáhlých čistek po neúspěšném puči zatkly dva členy ústavního soudu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na televizi NTV. Jejich jména neuvedla. Celkem dnes bylo zatčeno 113 soudních úředníků.

Podle televize NTV byl dnes v souvislosti s pátečním pokusem o převrat obviněn i šéf vojenských poradců prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho jméno televize neuvedla.

Turecký deník Hürriyet dnes přinesl informaci, že se na veřejnosti objevil seznam jmen stovek vojáků s uvedením funkcí, které by zastávali v případě, že by byl páteční pokus o vojenský převrat úspěšný. Seznam podle deníku obsahuje jména 413 důstojníků. Nicméně dva nejvyšší posty v seznamu zůstaly prázdné. Jde o funkci náčelníka generálního štábu a velitele pozemních sil. Podle deníku Hürriyet měla být první z těchto funkcí nabídnuta současnému náčelníkovi generálního štábu Hulusimu Akarovi, který prý ale nabídku odmítl.

Podle seznamu si měli někteří vyšší důstojníci své posty ponechat,  například šéf tureckého četnictva Galip Mendi, jiní měli dostat další funkce. Důstojníci měli například obsadit pozici generálního ředitele státní televize TRT, šéfa aerolinek Turkish Airlines a křesla starostů Istanbulu, Ankary a Izmiru.

Newsletter