Pro nadnárodní podniky působící v digitální oblasti není fyzická přítomnost důležitá. Své digitální zboží a služby dodávají i tak, což ale znamená, že většinu svých příjmů daní v zemi s nízkým zdaněním, kde mají své hlavní sídlo. A to je problém, říká Gabriela Hoppe, jednatelka Grant Thornton Tax and Accounting.
EU hodlá digitální byznys zdanit podle nových pravidel. Koho se nová pravidla dotknou?
Evropská komise předložila 22. března 2018 dva nové legislativní plány, kterými chce zajistit, že digitální podnikání v EU bude zdaněno spravedlivě. Digitální podniky jsou například společnosti sociálních médií, platformy pro spolupráci a online obsah; ze statistik vyplývá, že 9 z 20 největších společností s největší tržní hodnotou na světě je digitální společností. EU v současnosti navrhla dočasné zdanění digitálním společnostem s celosvětovým ročním příjmem přesahujícím 750 milionů eur.
Jak konkrétně se to projeví?
Základní myšlenkou představených návrhů je, aby zisky společností byly zdaňovány v jurisdikci, kde byla hodnota vytvořena. To je způsobeno zejména tím, že se dle současných pravidel korporátní daň platí podle toho, kde je podnik daňovým rezidentem či je fyzicky usazen, přítomen, řekněme, kde má stálou provozovnu. Pro nadnárodní podniky v digitální oblasti dnes ale fyzická přítomnost nehraje téměř žádnou roli a své digitální zboží a služby mohou dodávat s minimální fyzickou přítomností. To pak znamená, že mohou zdaňovat většinu svých příjmů v zemi s nízkým zdaněním, kde mají své hlavní sídlo.
A na to nestačí stávající daňová legislativa?
Mezinárodní daňová pravidla mají slabá místa, neboť byla původně vypracována pro „kamenné“ podniky a dnes jsou zastaralá. Stávající daňová pravidla se již nehodí pro moderní prostředí, ve kterém se podniky výrazně spoléhají na těžko ocenitelná nehmotná aktiva, data a automatizaci, které podporují přeshraniční obchodování online bez fyzické přítomnosti. Tyto problémy se neomezují na digitální ekonomiku a potenciálně ovlivňují všechny podniky. V důsledku toho jsou některé podniky přítomny v některých zemích, kde nabízejí spotřebitelům služby a uzavírají s nimi smlouvy, přičemž plně využívají výhod dostupné infrastruktury a institucí právního státu, ale přitom se pro daňové účely za podniky přítomné v dané zemi nepovažují. Toto postavení „černých pasažérů“ pak narušuje podmínky hospodářské soutěže v jejich prospěch na úkor zavedených podniků.
Jak konkrétně se nové zdanění projeví?
Aby se vyrovnaly mezery, předtím, než bude dokončen plán daňové reformy, uloží EU předběžné daně z konkrétních digitálních obchodních aktivit. Pierre Moscovici, komisař EU pro hospodářství, finance, daně a celní záležitosti, například uvedl, že pokud by členské státy EU jednotně vybíraly 3% dočasnou digitální daň, celkový fiskální výnos by se každoročně zvýšil o 5 miliard eur. Tyto plány daňové reformy však vstoupí v platnost jen po schválení Evropské rady a Evropského parlamentu.
