EU a USA přitvrdily hospodářské sankce vůči Rusku, tamní trhy klesají

Evropská unie a Spojené státy se rozhodly uvalit zatím nejtvrdší hospodářské sankce proti Rusku. EU se na nich shodla na večerním summitu v Bruselu, Spojené státy své stanovisko sdělily na webu ministerstva financí. Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo americké sankce za „primitivní pokus pomstít se za to, že situace na Ukrajině se nevyvíjí podle amerických představ.

Mezi osobami postiženými americkými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale také jméno místopředsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Něverova. V sankčním seznamu se ocitl ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.

Akcie na moskevské burze v reakci na nové sankce výrazně klesají. MICEX v úvodu obchodování ztrácel 2,5 procenta, největší ruská ropná společnost Rosněfť dokonce šest procent. Ztrátám se nevyhnul ani druhý největší producent plynu, společnost Novatek. Jeho akcie odepisovaly zhruba 5,5 procenta. Ztráty se ale v obou případech později zmírnily. Obavy z dopadů sankcí jsou znát i na devizovém trhu. Rubl k dolaru klesl o jedno procento (rozšířeno 9:12).

Jak upozornila agentura AP, na americký sankční seznam se nedostal ruský plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem.

Sankce Evropské unie budou nově moci postihovat ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost.

Evropští lídři chtějí mít konkrétní seznam hotový do konce měsíce. Summit dnes vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

Prezident Barack Obama v minulých dnech opakovaně hrozil, že Rusko sankce neminou, pokud svůj postoj k povstání ukrajinských separatistů nezmění. Také premiéři a prezidenti zemí EU v závěrech dnešní schůzky napsali, že nebyly odpovídajícím způsobem splněny body, které unijní summit žádal 27. června. Následkem je tedy dnešní rozšíření záběru sankcí.

Moskva zatím krok EU a USA nekomentovala. Agentura ITAR-TASS ve zprávě z Washingtonu uvedla, že americké úřady sice omezily přístup postižených ruských firem na americký trh, jejich majetek na území Spojených států ale nezablokovaly.

Podle nejmenovaného činitele americké vlády byly sankce zvoleny tak, aby neměly negativní dopad na globální ekonomiku. V případě, že Moskva bude pokračovat v „provokacích“ vůči Ukrajině, je Bílý dům připraven sankční seznam rozšířit, uvedl americký činitel.

Newsletter