Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

EU čeká silnější růst ekonomiky ČR i eurozóny

Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla dnes Evropská komise v čerstvé jarní makroekonomické předpovědi. Ta se v tomto ohledu neliší od údajů z předpovědi zimní, zveřejněné v únoru. Oproti ní však komise mírně zhoršila údaj o výkonu českého hospodářství za loňský rok. Tuzemský hrubý domácí produkt v roce 2014 vzrostl o 2 procenta, proti zimnímu odhadu 2,3procentního růstu. 

Deficit veřejných financí by měl v Česku letos dosáhnout dvou procent, v příštím roce pak 1,5 procenta HDP, uvádí komise. Míru inflace komise na letošní rok předpovídá na 0,2 procenta, v příštím roce na 1,4 procenta. Odhad inflace pro letošní rok prošel viditelnou korekcí z únorového údaje 0,8 procenta.

Ve shodě s českými odhady…

Dnes zveřejněná evropská předpověď vývoje české ekonomiky se v zásadě shoduje s údaji, které na základě prognóz 20 českých odborných institucí zveřejnilo 20. dubna české ministerstvo financí. I podle těchto čísel má česká ekonomika v příštích letech růst tempem okolo 2,5 procenta ročně. Průzkum pro letošek předpovídá 2,4 procenta, pro rok příští a rok 2017 pak 2,6 procenta. Samotné ministerstvo bylo o něco optimističtější a předpovídalo růst 2,7 procenta, Česká národní banka, která ve čtvrtek představí novou makroekonomickou prognózu, v únoru počítala se zvýšením HDP o 2,6 procenta.

Evropská komise předpokládá, že hlavní vliv na vývoj českého hospodářství bude mít v letošním roce domácí poptávka. Export má mít kladný vliv až v příštím roce, kdy by se měla zlepšit situace vnějšího prostředí.

Data potvrzují, že výrazný podíl na růstu české ekonomiky mají investice, loni se zvýšily o 4,5 procenta po propadu o 4,4 procenta v roce 2013. Materiál připomíná silný nárůst veřejných investic, který je důsledkem obnovených vládních snah dočerpat a využít evropské prostředky z končícího víceletého finančního období.

Inflace byla loni v České republice 0,4 procenta, tedy nízká i přes intervenci, kterou na podzim roku 2013 provedla ČNB, uvádí komise. Míra inflace se dál snížila na konci loňského roku, především v důsledku poklesu cen ropy. Ten má dál trvat a spolu s poklesem cen dalších komodit bude mít na inflaci vliv i v letošním roce. Letos by se podle komise měla inflace snížit na 0,2 procenta z 0,4 procenta loni, pro příští rok očekává její růst na 1,4 procenta.

Ministerstvo financí před měsícem ve své prognóze počítalo pro letošek i pro příští rok s růstem cen v zásadě podobným – letos o 0,3 procenta, příští rok o 1,5 procenta.

EK: jarní prognóza 2015
Odhady pro ČR 2013 2014 2015 2016
Růst HDP (%, yoy) -0,7 2 2,5 2,6
Inflace (%, yoy) 1,4 0,4 0,2 1,4
Nezaměstnanost (%) 7 6,1 5,6 5,5
Schodek rozpočtu (% of HDP) -1,2 -2 -2 -1,5
Hrubý veřejný dluh (% of HDP) 45 42,6 41,5 41,6
Bilance běžného účtu (% of HDP) -2,2 -0,9 0,4 0,7

Deficit by se měl letos podle komise udržet na dvou procentech HDP. Příjmy rozpočtu negativně ovlivní znovuzavedení daňových úlev pro pracující důchodce a rodiny s více než dvěma dětmi i třetí sazba daně z přidané hodnoty (DPH) na knihy, léky a dětskou výživu. Zvýšit by se podle názoru evropských odborníků měly příjmy ze spotřební daně na tabák. Komise očekává vyšší vládní spotřebu v důsledku růstu platů ve veřejném sektoru, sociální výdaje zatíží indexace penzí.

Očekávané snížení deficitu na úroveň 1,5 procenta HDP v roce 2016 komise zdůvodňuje zlepšením makroekonomického prostředí a poklesem veřejných investic. Prognóza nepočítá s plánovanými, ale zatím nepřijatými opatřeními, která by měla zlepšit výběr daní.

Poptávku v České republice podle prognózy posiluje zlepšení situace na pracovním trhu, kde se podle evropských statistik v posledním čtvrtletí loňského roku snížila nezaměstnanost na 5,8 procenta. Růst platů předstihl růst cen, a soukromá spotřeba tak loni posílila o 1,4 procenta. Pokles nezaměstnanosti sice poněkud ztíží situaci na pracovním trhu, platy ale mají dál růst asi o tři procenta ročně. To by podle komise mělo napomoci dalšímu růstu soukromé spotřeby o 2,3 procenta v letošním a o 2,6 procenta v příštím roce.

Mírné zlepšení odhadu pro ekonomiky EU a eurozóny

Evropská komise mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi dnes uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta. Míra inflace má zůstat velmi nízká, v EU i v eurozóně má letos činit 0,1 procenta. Na příští rok již komise počítá s jejím zrychlením na 1,5 procenta.

Na příští rok očekává Evropská komise růst o 2,1 procenta v celé EU, země platící eurem porostou o 1,9 procenta. Podle komise podporují v současnosti jinak jen mírný cyklický růst evropského hospodářství některé krátkodobé faktory. Prognóza zmiňuje trvající nízké ceny ropy, setrvalý globální růst, levné euro i hospodářskou politiku v zemích EU, která růst podporuje.

„Evropská ekonomika si užívá nejjasnější jaro za několik let, rozmach podporují vnější faktory a politické kroky, které začaly přinášet ovoce,“ řekl dnes eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Připomněl, že udržení a podporu dalšího růstu mohou na evropské úrovni pomoci zajistit tři priority – strukturální reformy, posílení investic a podpora fiskální odpovědnosti.

V únoru ve své zimní předpovědi komise uváděla pro letošek posílení hospodářského výkonu celé unie o 1,7 procenta, pro země eurozóny předpovídala 1,3 procenta při inflaci v celé EU 0,2 procenta a v eurozóně 0,1 procenta.

Komise ovšem připomíná, že míra růstu hospodářství se napříč zeměmi EU výrazně liší. Irsku a Maltě poroste podle prognózy letos HDP o 3,6 procenta, Lucembursku o 3,4 procenta, Polsku o 3,3 procenta a Slovensku o tři procenta. Kyperská ekonomika se má naopak o půl procenta zhoršit, Finsko a Chorvatsko mají růst jen o 0,3 procenta a silně zadlužené Řecko jen o půl procenta.

Nízká letos podle komise zůstane míra inflace, v první polovině roku se bude pohybovat kolem nuly. V zemích eurozóny přitom několik minulých měsíců spotřebitelské ceny dokonce klesaly, což bylo teprve podruhé v historii společné měny.

Ve druhé polovině tohoto roku a v roce příštím ale mají ceny opět začít stoupat v důsledku zvyšování domácí poptávky, snižujícího se vlivu cen výrobků a dopadu levného eura na zvýšení dovozních cen.

Komise v prognóze poukazuje na zlepšující se situaci na pracovním trhu, kdy posílení ekonomické aktivity vede k růstu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanost sice klesá, zůstává ale vysoká. V celé EU by letos měla činit 9,6 procenta a v zemích platících eurem pak procent 11. Příští rok očekává komise další mírné snížení těchto údajů, a to na 9,2 a na 10,5 procenta.

V letošním roce by se poměr deficitu k HDP měl v celé EU snížit z loňských 2,9 procenta na 2,5 procenta a v roce 2016 dosáhnout dvou procent. V zemích platících eurem to loni bylo 2,4 procenta, letošní odhad počítá nyní se dvěma procenty a pro příští rok pracuje komise s údajem 1,7 procenta.

Newsletter