AKTUALIZOVÁNO: Evropská komise přišla s plánem, podle kterého by de facto sama rozhodovala o rozdělení uprchlíků, které přijdou do jednotlivých členských zemí. V Česku se ihned zvedla vlna tvrdých reakcí. Prezident Miloš Zeman odmítá přestrojené kvóty, proti jsou ministr Chovanec či místopředseda TOP09 Ženíšek a zástupci ODS.
Co Komise chce? Návrh představil její první místopředseda Frans Timmermans. Ve „slabší“ úpravě by byl stávající dublinský systém doplněn o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Druhou variantou by bylo nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie.
„Pan prezident kvóty tvrdě odmítá a bude tvrdě odmítat. To platí i pro kvóty přestrojené. Vůči této bruselské jezince musí zaznít hlasité NE,“ napsal v reakci Ovčáček.
Také Chovanec má za to, že přerozdělování migrantů na základě kvót nemůže fungovat. „Trošku mi to přijde jako takové sociální inženýrství, které prostě fungovat nemůže, tady se nepracuje s lidskou vůlí, ti lidé tady prostě být nechtějí,“ řekl dnes novinářům. „Teprve se rozbíhá řešení s Tureckem a už se vymýšlí náhradní? To je buď málo sebedůvěry, nebo eurozmatek,“ dodal na twitteru.
Dvojí návrh podle Prouzy potvrzuje, jak rozdělená Evropa je. „Dala na stůl dvě varianty, při plném vědomí, že návrh permanentních kvót je naprosto neprůchodný,“ napsal Prouza ČTK v textové zprávě. „Reálně se tedy budeme bavit o tom, jak pomoci a ulehčit zemím, které se nečekaně ocitnou pod tlakem,“ dodal. Umí si představit debatu o zrychlení azylové procedury. „Protože v některých zemích trvá příliš dlouho. Ale neumím si představit, že by se členské státy dokázaly vzdát práva rozhodovat o tom, koho a na základě jakých kritérií na své území přijmou,“ napsal.
Zástupci opoziční ODS na sociálních sítích označili návrhy za centralizaci. „Návrh EK k úpravě azylového systému formou rozdělování migrantů nařízením z centrály EU nebezpečně oslabuje suverenitu členských států,“ uvedla na twitteru první místopředsedkyně Alexandra Udženija. „Tomu se ČR musí bránit!“ doplnil europoslanec Jan Zahradil.
„Když to nešlo silou, zkusíme to větší silou. Tak si představuje prosazení migračních kvót EK. Tuto politiku Bruselu musíme odmítnout,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. „Bohuslav Sobotka musí udělat to, co měl udělat už dávno: podat kvůli trvalým migračním kvótám žalobu k Evropskému soudnímu dvoru,“ dodal Fiala.
„Když to nešlo silou, zkusíme to větší silou.“ Tak si představuje prosazení migračních kvót EK. Tuto politiku Bruselu musíme odmítnout.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 6. dubna 2016
První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek míní, že návrh současnou situaci nevyřeší. „Jsme v situaci, kdy některé státy nedodržují v současné době vlastní ani unijní pravidla. Nedomnívám se, že by tento problém vyřešilo pravidlo nové,“ uvedl. ČR podle něj má azylový systém nastavený dobře a není v jejím zájmu přenášet tuto pravomoc na unii.
Dublin plus – myslím, že hlavní je odmítnutí přenesení kompetence na #EK a také zavedení povinného redistribučního klíče.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) 6. dubna 2016
Europoslanec Petr Ježek (za ANO) nepodporuje trvalý přerozdělovací mechanismus. „Stejně jako v dřívějším pilotním projektu se i nyní v praxi potvrdilo, že přerozdělování žadatelů o azyl nefunguje ani z hlediska žadatelů, ani z pohledu zemí unie,“ uvedl v prohlášení. O první variantě korektivního mechanismu lze podle něj patrně jednat, pokud bude současná migrační krize pod kontrolou.
Jak znějí plány Evropské komise
Evropská komise nabídla k politické diskusi možnosti úprav pravidel, podle kterých se v Evropské unii rozhoduje o azylových žádostech. Návrh novinářům představil první místopředseda komise Frans Timmermans. Obě navržené varianty počítají s přerozdělováním migrantů, slabší z nich jen v případě mimořádného přetížení členské země, která se potýká s velkým přílivem žadatelů.
Timmermans uvedl, že migrační krize ukazuje nefunkčnost stávající podoby takzvaného dublinského systému. V posledních měsících je zřejmé, že například Řecko příchod velkého množství lidí zvládalo jen velmi špatně.
Ve „slabší“ z variant úprav by se jednalo o doplnění stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Postup, který Timmermans označil za „Dublin plus“, by byl podobný řešení, které už členské země EU jako jednorázový krok přijaly loni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.
Podle dobře informovaného unijního činitele by byl nový mechanismus analogický, ne však zcela stejný – nebude nejspíš omezen například jen na některé národnosti žadatelů, jako je tomu nyní.
Kvóty v přestrojení
Loni se přes odpor ČR a některých dalších středoevropských zemí shodly členské státy EU na převzetí celkem 160.000 osob, které o azyl žádaly právě v Itálii a Řecku. Systém ovšem zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob. Evropská komise dál žádá výrazné zrychlení a zesílení celého procesu.
Druhou dnes představenou možností by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie, na věc by zřejmě dohlížel Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).
Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti, uvedl dnes dobře informovaný činitel.
„Uprchlická krize odhalila nedostatky v našem společném evropském azylovém systému. Jedno je však zřejmé: ti, kdo potřebují ochranu, ji musí i nadále získávat a neměli by být nuceni svěřovat své životy do rukou převáděčů. Avšak stávající systém není udržitelný,“ upozornil Timmermans. Migrační krize je podle něj pro EU dlouhodobou výzvou.
Komise chce proto také navrhnout další harmonizaci azylových řízení tak, aby bylo zajištěno „humánnější a rovnější“ zacházení s žadateli o azyl napříč EU.
Omezit by to také mělo faktory, které přitahují žadatele do malého počtu členských států.
Zároveň by měla být odsouhlasena opatření, která účinně zamezí „druhotnému pohybu“ žadatelů o azyl mezi zeměmi osmadvacítky. „Právo na ochranu nedává uprchlíkům právo na volný pohyb po EU ani právo vybírat si, ve které zemi chtějí azyl získat,“ zdůraznil dnes Timmermans.
Mezi opatřeními v tomto směru by měly být změny zajišťující vracení azylantů do země, kde ochranu získali. Hrozit by jim také měly určité sankce.
Mezi návrhy má být také posílení mandátu EASO, který by měl v budoucnost hodnotit a monitorovat, jak země v azylových řízeních postupují. Navrženy budou také úpravy příslušných informačních systémů.
„Centralizovaný azylový systém“
Timmermans dnes také zmínil, že z dlouhodobého hlediska by další možností náhrady Dublinu byl zcela centralizovaný azylový systém. Komise však takový koncept nenavrhuje, neboť to podle něj není „politicky realistické“.
Komise také plánuje představit návrhy umožňující legální cesty k migraci do Evropy. Bude mezi nimi strukturovaný systém přesídlování, reforma směrnice o takzvané „Modré kartě“, která zjednoduší přijímání kvalifikovaných pracovníků či snaha přilákat do Evropy kvalifikované a inovativní podnikatele.
Podle eurokomisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopulose je nyní cílem komise zahájit diskusi s členskými státy, europarlamentem i dalšími zainteresovanými stranami.
Kdy přesně komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Diplomaté předpokládají, že by se tak mohlo stát na konci dubna. Změny by měly členské země přijímat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europarlamentu.
