Pro malé a střední podniky je evropská legislativa často složitým a vzdáleným tématem, které začnou často řešit až ve chvíli, kdy už je pozdě něco ovlivnit. Přesně na tuto mezeru na trhu reagovaly Linda Tejchman a Michaela Koletová, když se v Bruselu rozhodly spojit své právní a byznysové zkušenosti a založit projekt Bruselský cedník. Jejich cílem je filtrovat dění v EU na to nejpodstatnější a předávat českým firmám informace srozumitelně, prakticky a včas – bez právničiny, zato s humorem.
Jak konkrétně pomáhají podnikatelům zorientovat se v legislativním labyrintu? Proč je podle nich důležité sledovat evropské předpisy už ve fázi návrhu? A jak se zrodil netradiční název, pod kterým dnes jejich projekt znají stovky firem? To a mnohem víc prozrazují Linda Tejchman a Michaela Koletová v rozhovoru pro Roklen24.
Proč jste se rozhodly zaměřit na evropskou legislativu, a právě pro malé a střední podniky?
Michaela: Vyšlo to z našich zkušeností. Linda je právnička v Belgii, já jsem byla součástí organizace v Bruselu, kde jsem se věnovala českým firmám. Viděla jsem, že malé a střední podniky se často nezapojují ani do veřejných konzultací a reagují až ve chvíli, kdy už je pozdě něco ovlivnit.
Linda: Z pohledu Bruselu – velké firmy mají v Bruselu zastoupení, sledují legislativu a připravují se včas. Malé a střední firmy na to často nemají čas ani kapacitu. A právě to nás motivovalo – vytvořit pro ně spojku, která jim potřebné informace zprostředkuje.
Michaela: I když se zaměřujeme na malé a střední firmy, občas se na nás obracejí i velké společnosti, které by měly mít vše pokryté právními odděleními, ale je pro ně přínosné konzultovat i něco specifického s námi. Třeba teď často řešíme akt o přístupnosti.
S jakými problémy za vámi firmy nejčastěji chodí?
Linda: Nejčastěji s tím, že se v systému nevyznají. Nevědí, že se něco chystá, nerozumí dopadu na jejich podnikání a dostávají informace pozdě. Naší úlohou je jim potřebné informace dodat včas, aby se mohly připravit. Evropský trh a to, co se na něm děje, se tvoří právě v Bruselu.
Jaká konkrétně jsou to témata?
Michaela: Velkým tématem jsou dodavatelské řetězce. I když se zdá, že se regulace malých firem netýká, pokud jsou součástí řetězce regulované firmy, týká se jich to také. Často o tom podnikatelé ani nevědí nebo to zjistí až na poslední chvíli, kdy jim ale hrozí, že přijdou o zakázky.
Linda: Přitom by se to dalo řešit včas, kdyby ty informace měly. Hlavním problémem tedy je, že firmy neví, kdy a co na ně dopadne.
Jak konkrétně firmám pomáháte?
Michaela: Způsobů nabízíme několik. Za prvé tvoříme zdarma obsah na sociální sítě a točíme podcasty s odborníky, s cílem informovat a edukovat.
Dále nabízíme balíčky služeb jako například monitoring, v rámci kterého sledujeme témata nejen vybraná firmou nebo asociací, ale i ta, který my vytyčíme, jako relevantní. Dáváme jasný přehled, co se mění, od kdy, jaké jsou dopady nebo pokuty – bez právničiny, tak, aby to člověk pochopil za pár minut.
Také tvoříme OnePager legislativy, kde přehledně shrneme vybrané téma klientem tak, aby měl všechny klíčové informace na jednom místě. Neodkazujeme na další směrnice, všechno srozumitelně vysvětlíme na jednom místě.
Nabízíme i consulting a asistenci s přenosem zpětné vazby od firem do Bruselu – ať už k europoslancům nebo jiným aktérům. Zároveň, když zjistíme, že je čas se k něčemu vyjádřit, oslovujeme naše klienty, aby se aktivně zapojili a jejich podněty pak přeneseme do Bruselu.
A v neposlední řadě pořádáme workshopy – buď obecné k určité legislativě, nebo detailní s odborníky.
Co vás odlišuje od klasických právních poradců?
Linda: Především srozumitelnost – přecedíme informace jen na to, co je pro klienta opravdu důležité. Dalším takovým prvkem je humor, tím se snažíme prezentovat na sociálních sitích. Když je to bruselská a ještě k tomu legislativa, což jsou dvě negativní věci, tak aby to měli podnikatelé spojené s něčím pozitivním. A hlavně praktičnost – vždy přemýšlíme nad tím, co podnikatel s danou informací může udělat, jestli mu ušetří čas, otevře nové příležitosti nebo pomůže se prosadit na trhu.
Proč je důležité sledovat evropské směrnice a nařízení včas, i když ještě nejsou implementované?
Linda: Protože už v té chvíli určují směr, kterým se trh bude ubírat. Podnikatelé potřebují vědět, jak se tomu přizpůsobit. Kdo je připraven, není překvapen – a může třeba včas upravit produkt nebo službu.
Vnímají firmy evropskou legislativu jako komplikaci, nebo už jako součást podnikání?
Michaela: Převážne se setkáváme s tím, že firmy evropskou legislativu nemají rády a vnímají jí jako komplikaci. A my je nechceme přesvědčovat, že Brusel je skvělý. Naopak – chápeme jejich pohled. Ale jak říká Linda – EU není Kofola, kterou když milujete, není co řešit. I když EU nemilujete nebo s ní nesouhlasíte, řešit ji musíte.
Co by pomohlo zlepšit informovanost podnikatelů o nové legislativě?
Linda: Určitě větší přehlednost a srozumitelnost. Systém EU je složitý, 27 států, legislativa se tvoří ve třech institucích…Mnoho podnikatelů se v tom nevyzná, “nevyrostli” v tom, prostě to bylo najednou něco navíc, co se museli naučit. Navíc mnoho informací je zaměřeno na neziskové organizace nebo státní správu, ne čistě na byznys. My se proto snažíme vytvořit zdroj informací přímo pro podnikatele, s relevantním obsahem.
Jaká aktuální témata teď řešíte?
Linda: Velké téma je zjednodušovací balíček Omnibus, který může firmám snížit některé reportovací povinnosti. To je téma, které aktuálně hýbe evropským trhem a v podstatě všichni podnikatelé sledují, jak to dopadne a kterých firem se to bude týkat. Dále jsme řešily Akt o přístupnosti, který začal platit v červnu a který má za cíl zlepšit přístupnost digitálních produktů a služeb pro spotřebitele.Takže některé firmy, které nabízí produkty a služby spotřebitelům, musely upravit své weby a aplikace. To bylo velké téma, kterému jsme se věnovali.
Na podzim začne platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, ale to je už za naší vlnou, tam už se to týká národní úrovně. A příští rok se třeba čeká na nařízení o obalech, což zasáhne hotely, restaurace, ale i vlastně všechny firmy, které balí své produkty nebo používají balené výrobky. Takže to bude také další velké téma. A obecně si myslím, že se změnil směr, kterým se Evropa vydává. A určitě je dobré být u toho nebo to alespoň sledovat.
Jaké máte plány do budoucna?
Linda: Já bych si přála, aby se Bruselský cedník stal důvěryhodným a stabilním zdrojem informací pro české firmy. Aby věděly, že když se na nás obrátí, dostanou informace včas, srozumitelně a prakticky. Rozšiřování do jiných zemí teď neplánujeme – náš přístup je postavený na znalosti českého prostředí a na humoru, který by se těžko přenášel jinam.
Michaela: Souhlasím. A taky bych chtěla, aby se nám podařilo motivovat víc firem, aby se aktivně zapojovaly do legislativního procesu. Aby pochopily, že jejich vstupy a aktivita má smysl a že se opravdu některé věci dají změnit, když reagujeme včas.
Je to v české nátuře – být aktivní v legislativním procesu?
Linda: Podnikatelé už si víc uvědomují, že když se nevyjádří, pravidla budou podle jiných. Když například 80 % vstupů přijde z Německa, bude výsledek podle toho, jak to chtějí Němci. A kdyby se nám s Bruselským cedníkem opravdu podařilo dostat se do pozice, kdy ve chvíli, když budou firmy něco chtít vědět nebo ovlivnit v Bruselu, tak se obrátí na nás, protože my budeme považováni za tu důvěryhodnou spojku na Brusel, která dokáže podnikatelům prakticky pomoci, tak bude alespoň za mě naše mise splněna.
Michaela: Některé firmy říkají, že jsme moc malí. Ale pak vidíte, že třeba Dánsko má 240 vstupů a Česko 4. To není o velikosti, ale o pohodlnosti nebo neinformovanosti.
Linda: Jsme malí, ale to není omluva. Jsme součástí Evropy a měli bychom v ní být aktivní.
Michaela: Máme tu spoustu skvělých lidí a firem, ale stále je tu takové to sebepodceňování. A to je škoda. Ale to se snad postupně bude měnit.
