Diplomaté ze zemí Evropské unie se v Bruselu předběžně dohodli na novém seznamu osob a firem, proti nimž EU vyhlásí sankce v reakci na přístup Moskvy k ukrajinské krizi, oznámila agentura Reuters s odvoláním na anonymní diplomatické zdroje. Seznam osob a společností zařazených na sankční seznam má být zveřejněn v úterý nebo ve středu a dle vyjádření poradce Bílého domu se k evropským sankcím připojí Spojené státy.
Nové evropské sankce
V seznamu budou podle diplomatů osoby blízké prezidentu Vladimiru Putinovi nad rámec už existujícího seznamu 87 osob a 20 organizací, vůči nimž Brusel vyhlásil sankce dříve. I nově rozšířený seznam má obsahovat osoby a firmy, které podporují destabilizaci situace na Ukrajině a ruskou anexi ukrajinského Krymu, nebo z nich těží.
„Na rozšířeném seznamu jsou jednotlivci, spřízněné osoby a společnosti,“ řekl agentuře Reuters jeden z diplomatů. Další oznámil, že seznam bude ještě předmětem právních úprav, než bude v úterý definitivně stvrzen.
Předmětem evropských sankcí mají být i tři společnosti se sídlem na okupovaném Krymu a řada vůdců separatistických organizací v Doněcké a Luhanské oblasti. Německá vláda podle agentury AFP naléhala na to, aby se do sankčního seznamu dostali i ruští oligarchové, miliardáři podporující Kreml. Jejich bankovní účty v Evropě má EU zablokovat a jejich pohyb v schengenském prostoru zakázat.
Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU už 16. července. Minulý čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a podvázat hospodářský rozvoj Ruska do příštích let. Sankce by se mohly týkat kapitálového trhu, obrany nebo moderních technologií využitelných v energetice.
Hrubá podoba navrhovaných sankcí byla vyhotovena v pátek. Velvyslanci členských zemí EU pak vyzvali Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní právní rámec postihu, který by měl být předložen ke schválení tento týden.
Jasno zatím není v tom, zda ke konečnému schválení sankcí bude zapotřebí svolat unijní summit. Členské státy má v tomto ohledu kontaktovat unijní prezident Herman Van Rompuy.
Evropská unie již o víkendu oznámila jména osob, které se na „černý seznam“ dostanou. Je mezi nimi šéf ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a ředitel rozvědky SVR Michail Fradkov. Na seznam se dostane i Nikolaj Patrušev, předseda kremelské Bezpečnostní rady, hlavního poradního orgánu prezidenta Vladimira Putina. Sankce se mají vztahovat i na čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.
Připojí se Spojené státy, sankce zvažuje Japonsko
Poradce amerického prezidenta Baracka Obamy včera uvedl, že Spojené státy se připojí k sankcím vůči ruskému finančnímu, obrannému a energetickému sektoru, které zavede Evropa. Také Japonsko uvedlo, že zvažuje uvalení sankcí na aktiva, která budou vyhodnocena jako „zapojená do nestability na východě Ukrajiny“. Ruské ministerstvo zahraničí obratem odpovědělo, že takový krok „poškodí široké spektrum bilaterálních vztahů“.
USA viní Rusko z porušení jaderné dohody
Nově Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných zbraních. Moskva údajně testovala rakety středního doletu, kvůli čemuž v pondělí vyzval Kreml v dopise k okamžitému dvoustrannému jednání prezident Barack Obama. Podle listu The New York Times to uvedli nejmenovaní vysocí američtí představitelé.
Podle Washingtonu porušilo Rusko dohodu z roku 1987, která zakazuje výrobu či testování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Informace o údajných testech se na americké straně neoficiálně objevily již v období několika minulých let, nyní si na ruské praktiky však poprvé stěžuje přímo šéf Bílého domu. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl podle agentury Reuters přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Rusko podle agentury AP nehodlá otázku porušování dohody nijak otevírat.
Obě jaderné velmoci v minulosti podepsaly řadu smluv o jaderném odzbrojení, které řádově snížily jejich zkázonosný potenciál oproti dobám studené války. Americké obvinění však přichází v době rostoucího napětí v souvislosti s ukrajinskou krizí, v níž USA požadují od Ruska okamžité ukončení podpory proruských separatistů.
