Euro chce 84 % Řeků. Dostanou šanci? Rozhodují věřitelé

Řecký parlament v noci na dnešek s přispěním opozice schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Tu silně zadlužené Řecko nutně potřebuje k odvrácení platební neschopnosti. Reformní návrhy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond považují za vhodný základ pro jednání s Aténami. Dnes se navrženými reformami budou zabývat ministři financí eurozóny.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle zdroje agentury Reuters informovaly vlády zemí platících eurem, že „za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)“. Reuters připomíná, že toto doporučení je důležitým krokem před odpolední schůzkou ministrů financí eurozóny.

Řecká vláda reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření předala představitelům eurozóny ve čtvrtek. Ve třísetčlenném parlamentu podpořilo vládní plán 251 zákonodárců, přičemž k získání souhlasu s reformami potřebovala vláda i hlasy opozice. Více než 10 poslanců vládní strany SYRIZA, včetně dvou ministrů, totiž bylo proti nebo se hlasování zdrželo. Na stole je tak otázka obměny či rozpadu řecké vlády.

Před hlasováním vyzvala pětice členů strany SYRIZA k návratu k drachmě, pokud nebude možná dohoda s mezinárodními věřitelskými institucemi bez úsporných opatření. V pátek večer v centru Atén protestovalo proti úsporným opatřením zhruba 7000 lidí.

Zachovat společnou evropskou měnu si přeje 84 procent Řeků, zatímco návrat k drachmě chce 12 procent obyvatel předluženého Řecka. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Metron Analysis pro řecký list Parapolitika. Další průzkum, který provedla řecká Makedonská univerzita, ukázal, že voliči vládní levicové strany SYRIZA premiéra Alexise Tsiprase jsou v otázce eura rozděleni. Pro drachmu jich je 40 procent, zatímco euro chce zachovat 47,5 procent respondentů.

Řecký premiér Alexis Tsipras po schválení reforem parlamentem prohlásil, že vláda získala silný mandát k dokončení jednání s věřiteli. Před volbou apeloval na to, že referendum nedalo vládě mandát ke Grexitu, tedy spuštění událostí, které by vedly k odchodu Řecka z eurozóny. „Prioritou je nyní dosáhnout pozitivního výsledku jednání,“ řekl Tsipras.

ONLINE: Padne řecká vláda? Proti plánu ministři

Připomeňme si vývoj událostí od momentu, kdy se Řecko nedohodlo na prodloužení posledního záchranného programu Trojice věřitelů (EK, ECB, MMF) a ten skončil:

  1. června – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
  1. července – MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
  2. července – Řecký premiér Alexis Tsipras s odvoláním na zprávu MMF prohlásil, že považuje za nutné snížit dluh o 30 procent a odložit splátky o dvacet let. Nabádal též voliče, aby v referendu o požadavcích mezinárodních věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
  1. července – Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících; účast činila 62,5 procent. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal summit zemí eurozóny.
  2. července – Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
  3. července – Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; řecká vláda avizovala žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci; byl svolán summit EU na 12. července.
  4. července – Tsipras označil v Evropském parlamentu problém své země za neschopnost eurozóny řešit dluhovou krizi. Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
  5. července – Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
  1. července – Řecký parlament schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Návrhy se dnes budou zabývat ministři financí eurozóny, kteří rozhodnou, zda má smysl o poskytnutí pomoci jednat. Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF za určitých podmínek považují řecké návrhy za základ pro jednání s Aténami.

Newsletter