Na světových FX trzích panuje rizikově averzní nálada projevující se v oslabování rizikových měn. Euro oslabuje proti dolaru. Risk-off nálada citelně oslabuje měny regionu střední a východní Evropy. Koruna se obchoduje nad 27,00 za euro. Rizika nakloněna k dalšímu oslabování.

Euro je symbol francouzsko-německého sporu

Další a další schůzky v Bruselu tečku za řeckou krizí neudělaly. Evropské instituce ale v písemné zmínce o možném odchodu Řecka z eurozóny připustily, že přijetí eura není nevratné, napsala agentura AFP. Poukazuje to podle ní na hluboký rozpor mezi Francií a Německem. 

Domnívat se, že eurozóna by se mohla rozpadnout, znamená „nerozeznávat podporu Evropanů a politický kapitál, který naši lídři do této unie vložili. Euro je nevratné,“ prohlásil v roce 2012 guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. O tři roky později seděl za jedním stolem s euroskupinou, která napsala (aniž měla souhlas všech účastníků):

„V případě nezdaru při dosahování dohody bude Řecku nabídnuto dojednat rychle dočasný odchod z eurozóny“.

Šéfové zemí po dvoudenním maratonu jednání nakonec tuto větu ze svého závěrečného prohlášení vypustili, pochválili se za svou jednotnost a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dokonce prohlásil, že „Grexit zmizel“, jako se zahání zlý sen.

„Ta cesta ven už tu ale je,“ tvrdí analytik společnosti Saxo Bank Christopher Dembik. Pokud se z toho Řecko za nějaký čas nedostane, vzroste tlak na jeho odchod z eurozóny. Jiná volba již nebude a „my jsme zavedli kárný mechanismus“. Je to skutečná politická vůle některých zemí, především Německa, míní také.

„Německo poprvé překročilo Rubikon a říká, že když nějaká vláda nebude mít důvěru, bude muset (i dočasně) opustit eurozónu,“ uvedl v neděli večer hlavní ekonom společnosti UniCredit Erik Nielsen.

Jakkoli dlouhá víkendová jednání podobu eurozóny okamžitě a radikálně nezměnila, zavedla Evropu do pasti a odhalila rozpor v náhledech Francie a Německa na měnovou unii.

„Řecko bylo pěšákem ve hře mezi Francií a Německem,“ tvrdí analytik Nadace pro vědu a politiku (SWP) v Berlíně Pawel Tokarski. „Jde v ní o směr, jaký má eurozóna nabrat.“ Francie chce „pružnost, klíčovou roli členských států a slabé instituce“, zatímco „německou vizí je silná, apolitická Evropská komise, jasná pravidla, málo flexibility,“ tvrdí také. „Toto je vize, jakou v hrubých obrysech sdílí státy na severu“ Evropy, jejichž ministři, razící tvrdou linii, nalezli v otázce Řecka shodu s Německem, poznamenává.

Rozdílné jsou i optiky, jakými se na věc nahlíží. „Francie do analýzy zahrnuje geostrategické úvahy a dominové efekty. Německo to dělá také, je to ale otázka vyvažování,“ míní Agnès Benassyová-Quéréová z univerzity Paris-1. Poukazuje přitom na význam myšlenky morálního hazardu v Německu. Podle tohoto konceptu je třeba závazky dodržovat, jinak to povede k dalšímu napětí. šeb

Za jednotou, kterou ukazují na kamery, je střet nakonec „nevyhnutelný“, domnívá se Dembik. Pokud se dál prohloubí, mohl by vést „k rozkolu mezi severem a jihem Evropy“.

Newsletter