Eurozóna získává zpět ztracenou šťávu potřebnou k silnějšímu růstu. Obecně platí, že nejlepším motorem ekonomické výkonnosti jsou investice. V rámci dopadů finanční krize z roku 2008 se však oblast firemních investic poměrně zpomalila a s ní tedy i samotný chod evropské ekonomiky.
Investice jsou potřeba, jelikož podporují rozšiřování výrobních kapacit a obecně přispívají k hospodářskému růstu, resp. k jeho prodloužení, samozřejmě pokud jdou ruku v ruce s příslušnými podmínkami, jako jsou například strukturální reformy. Dle slov samotné Evropské centrální banky přesně tento proces je podporován prostředím nízkých úrokových sazeb.
I přesto, že nízké sazby jsou na scéně už nějaký ten pátek, firmy jako by ne a ne se rozhoupat k zintenzivnění své investiční činnosti, především prostřednictvím bankovních úvěrů. Avšak, jak se zdá, tento trend má nakročeno ke změně.
Jak ukázal čtvrtletní report Evropské centrální banky zaměřený na poskytování bankovních půjček, poptávka po tomto zdroji financování fixních investic pozvolna roste (viz graf zobrazující procentní změnu poptávky po investičních půjčkách). Ve druhém čtvrtletí letošního roku přispěly k celkové obnově úvěrové expanze země jako Španělsko, Itálie a Francie, zatímco Německo, kde střední firmy obvykle preferovaly finance z cizí kapsy, poptávka po tomto způsob financování zpomalila. I přesto se však nenacházíme na předkrizových úrovních. Ukázalo se, že firemní investice v eurozóně, počítané jakožto podíl na hrubém domácím produktu, se snížily ze 13 % před krizí na současných 12 %.
„Dnes jsme svědky toho, jak povzbudivé známky obnovy zasahují i oblast soukromých investic,“ řekl v červnu guvernér ECB Mario Draghi. „Toto zlepšení tak podtrhuje naše očekávání ohledně širší ekonomické obnovy regionu,“ dodal bankéř.
Úvěrovou expanzi podpořila především uvolněná měnová politika ECB. Tzv. program kvantitativního uvolňování, který banka zahájila začátkem března, tak napumpuje evropským bankám měsíční likviditu o velikosti 60 miliard eur. Proces by měl trvat přibližně do začátku října příštího roku. Banky tak budou mít dostatek prostředků k tomu, aby kola úvěrového motoru mohla ještě více zrychlit.
Pravidla poskytování úvěrů
Z hlediska pravidel poskytování úvěrů prověří Evropská komise, zda zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost bank nevedou v Evropské unii ke zbytečnému omezování půjček. Oznámil to dnes komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Pokud by se to potvrdilo, EU by mohla podle Hilla tato pravidla zmírnit.
Kritéria pro zdraví finančních ústavů v podobě podílu vlastního kapitálu k aktivům bank se po finanční krizi roku 2008 globálně zpřísnila, Zjistilo se, že řada bank byla i přes formální plnění kritérií v podstatě podkapitalizovaná, a vlády je nakonec musely zachraňovat. Banky ale nyní namítají, že zvýšené požadavky na kapitál je nutí zesilovat jejich kapitálové nárazníky na úkor poskytování úvěrů.
Hill konstatoval, že díky novým pravidlům jsou banky bezpečnější, podle něj je ale nutné podívat se na jejich možné nezamýšlené důsledky. „Jaký dopad mají tato pravidla na poskytování úvěrů menším firmám a do infrastruktury?“ zní podle agentury Reuters jedna z otázek, které si Hillův úřad bude v rámci zahajovaných konzultací s veřejností klást.
Basilejský výbor, který po krizi sestavil nejnovější pravidla pro bankovní kapitál zvaná Basel III, už EU kritizoval za to, že se chce odchýlit od některých důležitých principů. Jako příklad uvedl snahu nastartovat v Evropě trh cenných papírů krytých zástavami tím, že bankám zmírnil některá kritéria.
Evropský bankovní úřad (EBA) dnes oznámil novou sérii zátěžových testů předních evropských bank. Začne v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy úřad vydá podrobný scénář a metodologii. Poslední zátěžové testy uskutečnila Evropská centrální banka ve spolupráci s EBA loni a v jejich říjnových výsledcích uvedla, že v nich neuspělo 25 z celkem 130 bank, jimž chyběl kapitál v celkové výši 25 miliard eur.
Průzkum ECB mezi bankami: Zájem o úvěry v eurozóně roste a bude líp
