Po celém světě chodí zhruba 7,3 miliardy lidí a neustále jich přibývá. O Evropanech se to však rozhodně říct nedá. Zatímco hraniční level plodnosti na jednu ženu, který by měl zajistit alespoň zachování velikosti populace, je pro rozvinuté země 2,1, podle dat Evropského statistického úřadu (Eurostatu) se v roce 2015 tento ukazatel pohyboval na povážlivé hodnotě 1,58.
Z hlediska populace byly největší země Evropy kdysi dávno také největšími v rámci celého světa. Jak uvádí The Economist, v roce 1950 se čtyři z deseti nejlidnatějších států světa nacházely v západní Evropě. Avšak pár desetiletí, kdy rozvojové země v závěsu za těmi již rozvinutými zažívaly značný hospodářský růst ruku v ruce s růstem populačním, zatímco ve vyspělých evropských zemích spolu s růstem příležitostí, změnami priorit a v neposlední řadě také emancipací žen vesele klesala porodnost, udělalo své.
Do roku 2050 nás bude skoro deset miliard. Hrozí planetě přelidnění?
Nehostinnou demografickou situaci Evropanů dokládá The Economist daty Eurostatu. V roce 2016 se v 13 z 28 členských zemích Evropské unie narodilo méně lidí, než jich zemřelo. V celé EU pak zemřelo zhruba stejně lidí, jako se narodilo, a sice kolem 5,1 milionů. Pokud bychom z toho chtěli vyvodit závěr, že Evropa patrně brzy začne vymírat, pak to není zcela přesné. Správné tvrzení je spíše to, že Evropané brzy začnou vymírat. Počet obyvatel Evropy jako celku totiž roste, a sice díky značnému přílivu imigrantů, který v roce 2016 v případě zemí EU zajistil nárůst počtu obyvatel o 1,5 milionu na 511,8 milionů.
Následující graf, který The Economist vytvořil za použití dat Eurostatu, ukazuje, jaká je odhadovaná dynamika růstu, resp. poklesu, populace jednotlivých zemí EU (horizontální osa) a jaká by byla bez přílivu imigrantů (vertikální osa), a to pro období 2017 až 2050. Země ležící pod vertikální osou by bez přílivu imigrantů zažily úbytek populace, v zemích, které se nachází nalevo od vertikální osy, by pak mělo docházet k úbytku populace i přes příliv imigrantů.
Detailní hodnoty odhadů za jednotlivé země poskytuje následující tabulka. Co se týče České republiky, ta také patří mezi země, kam lidé spíše přicházejí, než se stěhují pryč. Pokud bychom si odmysleli migraci, podle uvedených odhadů by mělo dojít k většímu úbytku populace než při počítání s migrací, nicméně rozdíl není příliš veliký. Očekávaný pokles obyvatel do roku 2050 je prognózovaný zhruba na 9,6 (bez migrace), resp. na 10,6 milionů (s migrací). Nicméně v EU jako celku by v případě bez migrace došlo k úbytku populace ze současných skoro 512 milionů na téměř 471 milionů, zatímco díky migraci by do roku 2050 evropská populace měla vzrůst na více než 528 milionů.
VAROVÁNÍ: Do roku 2050 bude na důchodech chybět přes 400 bilionů
Server Gefira pak upozorňuje na případ Německa, které je zároveň nejlidnatější zemí Evropy, a to s patřičně alarmujícím titulkem V roce 2020 začne německá společnost kolabovat. Následující graf ilustruje, jak by německá populace v příštích desetiletích při extrapolaci současného trendu měla postupně klesat.
Jak je zřejmé z předchozího grafu, úbytek populace bude nejvíce patrný u lidí ve věku 20-64 let, tedy u potenciální pracovní síly. Zhruba od roku 2050 navíc Gefira prognózuje i úbytek počtu potenciálně pracujících imigrantů, německá pracovní síla tedy bude ještě nezadržitelněji klesat, což bude v konfrontaci s pouze mírně klesající populací v post-produktivním věku, jejíž předpovídaný vývoj lze sledovat v předchozím grafu, představovat velký problém zejména pro německý důchodový a sociální systém.
