Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila zásadní krok v rámci svých snah o trvalejší oživení ekonomiky eurozóny. Od října zahájí program širokého odkupu aktiv. Říjen se tak stane výjimečným, neboť pravděpodobně půjde zároveň o poslední měsíc, kdy program odkupu aktiv – konkrétně třetí vlnu kvantitativního uvolňování – aplikuje americká centrální banka.
ECB dnes rovněž oznámila snížení všech svých tří klíčových úrokových sazeb o deset bazických bodů. Značí to například, že depozitní sazba je nyní na úrovni minus 0,2 procenta.
Komerční banky tedy vlastně platí Evropské centrální bance za to, že u ní mají uloženy své nadbytečné rezervní prostředky. ECB je tak svým způsobem penalizuje ze to, že ony prostředky neposkytují širší ekonomice.
ECB ale trhy překvapila spíše oznámením spuštění programu širokého odkupu aktiv, s nímž začne v říjnu 2014. Bude odkupovat cenné papíry kryté aktivy, jako jsou hypotéky nebo dluh na kreditních kartách. Opatření by mělo stimulovat podmínky na úvěrových trzích, často se uvádí, že jde o takzvané úvěrové uvolnění. Cílem ECB je kromě jiného zvýšit míru inflace, která minulý měsíc činila jen 0,3 procenta, což je dost vzdálené jejímu cíli těsně pod dvěma procenty.
Centrální banka zatím neupřesnila, jakého objemu její program odkupu aktiv dosáhne. Uvedla však, že bude mít citelný dopad na velikost její bilance. Trh spekuluje, že bilance naroste o bilion eur. Podle některých odhadů však tato suma představuje spíše spodní hodnotu souhrnu cenných papírů, které nakonec bude muset ECB odkoupit.
Po posledních datech z eurozóny se opatření dalo tak trochu čekat. I když možná ne takto rychle. Ukrajinský konflikt a zpomalení německé ekonomiky však představují takové překážky dalšímu oživování evropské ekonomiky, že ECB se rozhodla jednat. Vlažný postoj, jemně řečeno, má k opatření německá centrální banka, jejíž prezident označil nedávno program odkupu aktiv za problematický. S tím lze souhlasit. Zásahy centrální banky pouze kupují čas. Místo centrálních bankéřů měli už dávno a razantněji jednat politici a provést opravdu účinné strukturální reformy. Ty jediné mohou postavit evropskou ekonomiku dlouhodobě na nohy, nikoli zásahy v monetární oblasti.
