Evropská integrace podnítila regionální divergenci. Co vládám doporučuje autorka vítězné práce soutěže Mladý ekonom?

Vládní politiky by měly více podporovat příhraniční oblasti. Regiony zemí střední a východní Evropy nejsou ani zdaleka plně integrovány, evropská integrace zřejmě naopak podnítila regionální divergenci. Takový je závěr vítězné práce soutěže Mladý ekonom. Její autorka Ketevani Kapanadze je studentkou Ph.D. programu CERGE-EI. Na jaký dalších projektech pracuje? Přečtěte si rozhovor.

V soutěži Mladý ekonom jste zvítězila se studií s názvem „Lose with Borders, Win with Centers? The Case of the European Integration“. Mohla byste svou práci představit a popsat?

Především jsem velmi vděčná České společnosti ekonomické za udělení tohoto významného ocenění. Jsem velmi ráda, že jsem se stala mladým ekonomem roku. Ve své práci se zabývám dvěma významnými etapami evropské integrace – rozšířením Evropské unie v roce 2004 a rozšířením schengenského prostoru v roce 2008. Konkrétně studuji jejich dopady na ekonomickou výkonnost v regionech zemí střední a východní Evropy. S využitím evropských regionálních dat na úrovni NUTS3 a metody disaggregated synthetic control method sestavuji hypotetické scénáře ekonomické výkonnosti regionů. Tento přístup mi umožňuje studovat heterogenní efekt evropské integrace na regionální úrovni. Zjistila jsem, že přínosy členství v EU a Schengenu pro roční HDP na obyvatele jsou v příhraničních regionech přibližně o 10 % nižší než ve vnitrozemí. Výsledky ukazují, že příhraniční regiony od evropské integrace ztrácejí oproti vnitřním regionům.

Vyplývají z vašich výsledků nějaká politická doporučení?

Hlavním závěrem práce je, že regiony zemí střední a východní Evropy nejsou ani zdaleka plně integrovány a že evropská integrace zřejmě naopak podnítila regionální divergenci. Vládní politiky by tedy měly více podporovat příhraniční oblasti, aby zabránily dalšímu prohloubení meziregionálních rozdílů. Ekonomická aktivita v příhraničních regionech by měla být více konkurenceschopná na mezinárodním trhu, aby firmy, které čelí zahraniční konkurenci kvůli své poloze, na mezinárodním trhu uspěly.

Jaká další ekonomická témata považujete za zajímavá? Jaké jsou vaše další projekty?

Nejvíce mě zajímá regionální ekonomie a ekonomická geografie. V současné době pracuji na dvou projektech. V prvním se zabývám prostorovou koncentrací ekonomické aktivity v dříve sjednocených evropských městech. Jak už to tak bývá, evropské války vedly k rozdělení některých evropských měst podél současných vnitřních hranic EU. Ta města se oddělila od svých jádrových oblastí, např. rakouský Gmünd a české České Velenice; polský Cieszyn a český Český Těšín. Studuji, jak se po Schengenské dohodě z roku 2008 vyvíjela ekonomická aktivita ve 28 znovu spojených partnerských městech. Ukazuji, že po zrušení hraničních kontrol v roce 2008 se místní ekonomické aktivity – měřené pomocí satelitních dat o nočním osvětlení – více koncentrují v blízkosti bývalých městských center, tedy blízko hranic. Pozorovaný posun ekonomických aktivit ve sjednocených městech po integraci vysvětluji změnami v dopravní dostupnosti a občanské vybavenosti. Mé výsledky naznačují, že historická paměť hraje významnou roli při sjednocování rozděleného, a vysvětluje, jak se lidé shlukují navzdory kulturním rozdílům.

Ve druhém projektu studuji dopady dočasných znovuzavedení hranic a hraničních kontrol na ekonomickou výkonnost během pandemie Covid-19 v Evropě. Tradiční data pro odhad ekonomických dopadů pandemie jsou zatím omezená nebo nedostupná. Ke změření ekonomických nákladů uzavření hranic v Evropě můžeme ale využít netradiční zdroj dat v podobě dat z družice VIIRS o nočním osvětlení.

Během svého doktorského studia jste jako výzkumný pracovník navštívila Massachusettský technologický institut (MIT). Jaký byl váš pobyt? Čím vás obohatil?

V roce 2019 jsem byla hostujícím výzkumným pracovníkem na MIT – Center for the Real Estate u profesora Alberta Saze. Výzkumný pobyt byl zatím mojí nejlepší akademickou zkušeností. Zaprvé se uskutečnil ve velmi vhodnou dobu, kdy jsem se připravovala na prezentaci průběžných výsledků mé disertační práce. Pobyt mi velmi pomohl při strukturování kapitol disertační práce. Zadruhé jsem se setkala s vynikajícími kolegy, zúčastnila se skvělých seminářů, absolvovala kurzy vedené nobelisty a měla možnost s nimi diskutovat o svých výzkumných nápadech. To vše dohromady pro mě bylo velkým zdrojem inspirace a motivace. Akademický život na MIT mě hodně inspiroval a stručně řečeno, nesmíte zůstat pozadu, což vás tlačí k tvrdé práci a doufám, že to bude spouštěčem mých akademických úspěchů v budoucnu.

Plánujete po doktorátu budoucnost v akademické sféře, nebo vás láká spíše jiná kariéra? A proč?

Zatím si myslím, že zůstanu na akademické půdě a v roce 2023 budu na akademickém trhu práce. Ráda dělám výzkum. Na procesu výzkumu se mi nejvíc líbí svoboda ve všech ohledech, včetně svobody ve výběru výzkumných otázek, a zejména svobody v mých zjištěních a v tom, jak přispívám existujícímu poznání.

Kdo jsou vaši oblíbení ekonomové a vaše oblíbené akademické články?

Oblíbení ekonomové jsou určitě z oblasti ekonomické geografie: Edward Glaeser, Stephen Redding a Vernon Henderson. Měla jsem to štěstí, že jsem se s profesorem Glaeserem osobně setkala a diskutovala s ním o svém výzkumu na Harvardu během pobytu v Bostonu. Řekla bych, že mám ráda všechny jeho práce. Kdybych si měla vybrat jen jednu, pak bych vybrala jeho článek z roku 2004 „Do institutions cause growth?“. Zbylí dva ekonomové a oblíbené práce jsou Redding a Sturm (2008): „The costs of remoteness: Evidence from German division and reunificaition“ a Henderson et al. (2012): „Measuring economic growth from outer space“. Tito ekonomové a jejich články jsou hlavní inspirací pro moji práci.

A na závěr, jaký paper byste chtěla napsat?

V současné době, jak jsem již zmínila, pracuji na dvou projektech současně. Ale následující paper, který se chystám napsat, se bude jmenovat „Spatial Concentration of Economic Activities in Formerly United Cities: Evidence from Outer Space“.