Snad největší potíží střední třídy v Praze je momentálně příliš drahé bydlení, a to ať už jde o nájemní, či o vlastní. O bytech v našem hlavním městě se hovoří jako o nejhůře dostupných v celé Evropě. O něco palčivějším problémem však je, že i přes slibný ekonomický růst a rekordně nízkou nezaměstnanost, které Česká republika zažívá v posledních letech, se zde stále pohybují tisíce lidí, kteří nejen nepracují, ale především nebydlí vůbec nikde.
Podle údajů OECD žilo v roce 2015 v České republice 68 500 bezdomovců, což tehdy představovalo 0,65 % celkové populace. Žebříček sestavený Wikipedií z mnoha datových zdrojů pak říká, že s těmito čísly má Česko největší bezdomovecký problém v Evropě. Ve Velké Británii je to pak 0,46 % a ve Švédsku 0,36 %. Čtvrtou nejhorší evropskou zemí je podle tohoto srovnání bohaté Lucembursko, kde je podle odhadů bez domova 0,28 % obyvatel, na pátém místě je Francie s číslem 0,21 %. Ve Spojených státech jde naproti tomu o 0,17 % obyvatel.
Bydlení ve vlastním. Jak ale sehnat peníze?
Nicméně ostatní evropské státy na tom také nejsou nijak růžově. Podle nové zprávy s názvem „Třetí přehled bytového vyloučení v Evopě“ (Third Overview of Housing Exclusion in Europe), kterou letos vydala organizace Feantsa (European Federation of National Organisations Working with the Homeless), která se zaměřuje na práci s bezdomovci, je totiž bezdomovectví na vzestupu ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Finska. Tomu se daří tento problém řešit, a to zejména díky programu Housing First.
I když data ohledně míry bezdomovectví považuje Feantsa vzhledem k rozdílným způsobům výpočtu za neporovnatelná, její report sleduje řadu dalších zajímavých ukazatelů, které naznačují, že bydlení je v Evropě skutečně problémem především pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Následující tabulka například ukazuje, jakou část svého disponibilního příjmu musí domácnosti v jednotlivých zemích vydávat na bydlení.
Nejvyšší je tento poměr v Řecku, kde jde o téměř 42 %. Průměr EU je přitom 22 %, Česká republika jej s 23 % mírně převyšuje. Větším problémem jsou však náklady na bydlení pro chudé domácnosti, kde činí průměr EU přes 42 %. Mezi pěticí zemí, u kterých je poměr nákladů na bydlení a disponibilního příjmu pro chudou populaci nejvyšší, přitom najdeme i Českou republiku, kde činí 48 %, stejně jako v Bulharsku. Vyšší procento příjmů vydávají chudé domácnosti na bydlení už jen v Německu (51 %), Dánsku (58 %) a nejvíce pak v Řecku (75 %).
Investiční bydlení již v Česku levnější nebude
Další tabulka pak říká, jaké procento populace je v jednotlivých zemích přetíženo náklady na bydlení. A znovu jde o problém především pro chudé domácnosti; zatímco agregátní průměr pro všechny skupiny obyvatelstva je pro EU 11 %, u chudého obyvatelstva je to 39 %.
Nejhorší čísla přitom opět najdeme v Řecku, kde je náklady na bydlení přetíženo téměř 92 % chudé populace. Alarmující hodnoty pro chudou populaci však vykazují i země, jako je Dánsko (74 %), Bulharsko (55 %), Německo (50 %), Nizozemsko a Velká Británie (téměř 43 %). Dobře na tom však není ani Česká republika, v rámci které výdaje na bydlení přetěžují přes 45 % chudých domácností. Poslední tabulka pak ilustruje, že tento problém má ještě o něco větší výskyt mezi mladou populací mezi 18 a 24 roky.
Staví si mileniálové při výběru vlastního bydlení vzdušné zámky?
