Evropská komise vydala sérii legislativních návrhů regulujících virtuální majetek a poskytování služeb za pomocí tržních infrastruktur fungujících na bázi DLT. Přijetím návrhů má dojít k zavedení jednotného právního přístupu k tomuto fenoménu a tím i k vytvoření jednotného vnitřního trhu kryptoaktiv.
„Budoucnost financí je digitální,“ komentuje Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda Evropské komise. „Inovativní jednotný trh digitálních financí bude přínosem pro Evropany a klíčem k hospodářskému oživení Evropy, jelikož spotřebitelům nabídne lepší finanční produkty a společnostem otevře nové možnosti financování.“
Evropská komise v rámci kompetence Unie přijímat opatřením ke sbližování právních předpisů členských států publikovala na konci září legislativní balíček, jenž se skládá ze čtyř návrhů – nařízení o trzích krypto-aktiv (MiCA), nařízení pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT (DLT nařízení), nařízení o odolnosti digitálního provozu (DORA) a směrnice upravující unijní legislativu v oblasti finančních služeb (změnová směrnice).
S výjimkou změnové směrnice budou nová legislativní opatření přijata ve formě nařízení, což znamená, že jakmile Rada a Evropský parlament provedou případné změny a návrhy schválí, ve všech 27 členských státech vznikne od uvedeného dne povinnost se těmito nařízeními řídit.
Navrhovaný právní rámec umožní fungování trhů s kryptoaktivy, tokenizaci (tzn. převedení určitého aktiva do digitální podoby, jehož hodnota je vyjádřena ve formě tokenu) některých tradičních finančních aktiv a rovněž širší možnosti využití technologie DLT především v odvětví finančních služeb.
Ačkoliv některé členské státy EU legislativní akty týkající se kryptoaktiv již v minulosti přijaly, jednotlivéí úpravy obsahují rozdíly. Taková situace dle Evropské komise vede k fragmentaci vnitřního trhu, nejistotě osob pohybujících se v oblasti kryptoaktiv a narůstajícím nákladům na straně uživatelů. V českém právním řádu žádná ucelená úprava kryptoaktiv neexistuje. Snad jediným předpisem je zákon upravující některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), který osobu poskytující služby spojené s virtuální měnou považuje pro účely AML za povinnou osobu.
Úprava obsažená v nařízeních MiCA a DLT, jež zřetelně vychází z podobných principů jako regulace služeb na trhu investičních nástrojů (viz dále v textu) avůbec poprvé vytvoří jednotný právní rámec pro trh kryptoaktiv napříč členskými státy Evropské unie a dojde tak k vyplnění vzduchoprázdna, které v této oblasti doposud existovalo.
Kryptoaktiva
Nařízení MiCA vymezuje „kryptoaktiva“ jako digitální reprezentaci hodnot nebo práv, kterou lze převádět a uchovávat elektronicky, za užití DLT nebo technologie podobné. Úprava nařízení MiCA se vztahuje na kryptoaktiva, včetně tzv. „stablecoins“, tj. kryptoaktiv, jejichž hodnota je odvozena od určitého aktiva nebo koše aktiv s cílem udržet si stabilní hodnotu (lhostejno zda půjde o „asset-backed tokens“ nebo „e-money tokens“), která nelze podřadit pod současnou evropskou právní úpravu finančního trhu, protože nenaplní znaky investičního nástroje, elektronických peněz, strukturovaného vkladu nebo protože operace s nimi nespadají do jiného zvláštního rámce (jako jsou například pravidla pro sekuritizaci).
Regulatorní koncept nezapře inspiraci ve francouzském právu, které podobnou regulaci kryptoaktiv již zakotvuje. Regulace MiCA tak prostřednictvím nových tzv. „catch all“ definic pojme dosti širokou oblast virtuální světa, jakkoli odstupňovanou podle typu kryptoaktiva. Dělítko se povede zejména mezi stablecoins a jinými kryptoaktivy.
Definice investičních nástrojů uvedená v MiFID II bude nově rozšířena o investiční nástroje, jež jsou vydávány prostřednictvím DLT. Právě na ta kryptoaktiva spadající pod úpravu MiFID II cílí nařízení pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT.
Co se týče konkrétních opatření pak má předně platit, že kryptoaktiva bude na vnitřním trhu možno veřejně nabízet a přijmout k obchodování na obchodních platformách pouze za předpokladu vydá-li k nim emitent tzv. white paper (obdoba prospektu podle nařízení o prospektu). Na rozdíl od prospektu příslušný dohledový orgán podle toho, kde má emitent kryptoaktiva sídlo nebo pobočku, nebude white paper schvalovat. White paper však musí být orgánu dohledu zaslán s doprovodným vysvětlením, mj. zdůvodněním, prroč dané kryptoaktivum nespadá pod režim regulace a dohledu v oblasti investičních nástorjů a musí být publikován na internetových stránkách emitenta.
Výše uvedený postup ovšem nebude možné použít pro tzv.. asset-backed tokeny a e-money tokeny. Jelikož Evropská komise považuje tyto kategorie z hlediska ochrany spotřebitelů a stability trhu za rizikovější, pro jejich veřejné nabízení a přijetí k obchodování bude třeba, s výjimkou malých vydavatelů a nabízení zaměřenému pouze na kvalifikované investory, získat povolení příslušného národního orgánu a rovněž splnit přísnější požadavky (minimální výše kapitálu, požadavky na organizační a řídící strukturu, systém řízení rizik či transparentnost). V případě e-money tokenů pak jejich vydavatelem bude moci být toliko úvěrová instituce nebo instituce elektronických peněz.
Kromě výše uvedeného, naplní-li stablecoiny tzv. kritéria významnosti (tzv. globální stablecoiny aplikují se na jejich vydavatelé a poskytovatele služeb s nimi spojených další dodatečná pravidla (ohlášení EBA, která o významnosti formálně rozhodne). O jaké kritéria půjde určí Evropská komise v prováděcím nařízení.
Mezi činnosti, které budou podle nařízení MiCA považovány za regulované (tj. k jejich výkonu již nebude stačit „pouhé“ živnostenské oprávnění), má náležiet opatrování a administrace kryptoaktiv, provozování obchodních platforem pro kryptoaktiva, provozování tzv. směnáren kryptoaktiv, umisťování kryptoaktiv, přijímání a předávání pokynů, provádění pokynů nebo poradenství týkající se kryptoaktiv.
Požadavky pro získání oprávnění k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy se budou lišit v závislosti na typu poskytované služby a s ní spojených rizik (např. provozovatelé obchodních platforem, směnáren nebo opatrovatele kryptoaktiv budou podléhat přísnějším požadavkům). Nicméně, pro všechny poskytovatele platí, že musejí být právnickými osobami se sídlem v členském státě EU a musejí získat patřičné povolení dle uvedeného nařízení.
Takto oprávnění poskytovatelé služeb krypto-aktiv pak budou moci poskytovat své služby přeshraničně ve všech členských státech EU na základě evropského pasu. Některé subjekty, jako jsou úvěrové instituce či obchodníci s cennými papíry, které jsou v současnosti podřízeni unijní finanční legislativě, budou moci poskytovat určité služby spojené s kryptoaktivy bez udělení dodatečného povolení pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy. ESMA pak povede registr všech poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy.
DLT
Druhý legislativní návrh, nařízení pro tržní strukturu na bázi distribuovaných decentralizovaných databází DLT (jako je typicky blockchain), vytváří režim pro osoby, jejichž záměrem je obchodovat a provádět vypořádání transakcí s kryptoaktivy, kterou lze považovat současně za investiční nástroje, prostřednictvím využití DLT.
V této souvislosti nařízení má nařízení přijít s vytvořením vůbec prvního evropského tzv. regulatorního sandboxu. To má umožnit zúčastněným subjektům vyzkoušet a ověřit funkčnost svých služeb a eliminovat rizika s nimi spojená v jasně vymezeném testovacím prostředí pod egidou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Oprávnění k činnosti obchodního systému postaveného na DLT, na němž mohou být přijaty „krypto investiční nástroje“ může být uděleno pouze osobám, jež disponují oprávněním k provozování mnohostranných obchodních systémů, tedy obchodníkům s cennými papíry nebo organizátorům regulovaného trhu
Odolnosti digitální provozu
Podnikání v oblasti kryptoaktiv je nemyslitelné bez zajistění bezpečnosti a a zmírnění rizik souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Mezi taková opatření bude patřit například řízení rizik v oblasti ICT, hlášení závažných incidentů souvisejících s ICT, sdílení informací ohledně kybernetických hrozeb nebo pravidelné testování odolnosti digitálního provozu. Uvedené požadavky má zakotvit nové nařízení o odolnosti digitálního provozu (DORA).
V Česku dílčí změna pro podnikatele v oblasti kryptoaktiv již od 1. ledna 2021
Bez ohledu na uvedené mírně přitvrdilo v regulaci i Česko. K 1. lednu 2021 se zavádí v rámci tzv. volných živností samostatný obor činnosti příznačně nazvaný „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“ (virtuální aktivum je definováno v AML zákoně). Vznikne tak nový registr osob majících oprávnění k této činnosti, který povede živnostenský úřad. Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem právnickou osobou bude rovněž podléhat požadavku na bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické v tomto orgánu, resp. se nachází v postavení obdobném.
Osoby, jenž již nyní provozují volnou živnost, v jejímž rámci poskytují služby spojené s virtuálními aktivy, budou povinny se živnostenskému úřadu ohlásit do začátku března. Povinnost právnických osob zajistit bezúhonnost uvedených osob pak musí být splněna nejpozději o měsíc později. Pokud by tedy např. skutečným majitelem právnické osoby byla osoba, jež požadavek bezúhonnosti nesplňuje, je třeba ji v téže lhůtě nahradit osobou vyhovující. V opačném případě budou hrozit pokuty.
