Euro po zhoršení německé podnikatelské nálady oslabilo zpět k dnešní otevírací ceně 1,1770 EURUSD. Od té se kurz opětovně odrazil do mírného zisku, zapůsobil i pokles 10letého výnosu amerického TIPS na historické minimum pod -1,12 %. Měny regionu drží ztráty, jediná koruna je smazala na úroveň otevírací ceny kolem 25,65 za euro.

Evropské banky hrají stále stejnou hru. Čekají na Draghiho

Všechny cesty (a pozornost) vedou do Frankfurtu, tedy alespoň v případě centrálních bank napříč Evropou. Od švédského Stockholmu po rumunskou Bukurešť, centrální bankéři plánují, jaký další postup v rámci nastavení měnové politiky zvolit. První krokem je čekání na nejpovolanějšího, a to na šéfa ECB Maria Draghiho a jeho projev.

Během dnešního zasedání Evropské centrální banky budou bankéři čekat na jakýkoliv signál ohledně možného konce extrémně expanzivní monetární politiky. Sám prezident ECB Mario Draghi již „něco podobného“ naznačil, a to minulý měsíc.

Sever i východ Evropy stále váhá

„Všechny centrální banky čekají na Draghiho a na to, jak se vyvine další politika ECB. Většina z nich si pravděpodobně počká na prvotní akci evropské měnové autority a až poté se rozhodne samostatně jednat,“ řekl pro agenturu Bloomberg ekonom banky Julius Baer Janwillem Acket.

I přesto, že se ekonomiky severní a východní Evropy snad už nemohou více lišit, mají jednoho společného jmenovatele. Tím je nedostatečně vysoká inflace. V Rumunsku roste ekonomika o pět procent, ale inflace je pod hranicí jednoho procenta. V Polsku, kde byla debata o vyšších sazbách potlačena, růst cen evidentně zpomaluje. Švédsko zase nedosáhlo svého dvouprocentního cíle už více než pět let. V eurozóně je pak inflace pod cílem od roku 2013.

Největší inflační změnou v Evropě si však prošlo Švýcarsko, kde vinou výrazného posílení měny spadly ceny nejvíce za posledních šedesát let. Guvernér švýcarské centrální banky již několikrát naznačil, že sazby nehodlá zvyšovat ještě předtím, než tak učiní ECB.

Zaměstnanci zemí eurozóny spojte se… a žádejte vyšší mzdy

Podobně je na tom i Švédsko. Guvernér Riksbank Stefan Ingves už v červnu potvrdil, že centrální banka nebude politiku měnit před jednáním ECB. Do toho navíc odhadl, že zhruba do poloviny příštího roku nebude svou expanzivní politiku nikterak redukovat. Spolu se svými kolegy prý ale dělají vše proto, aby švédská koruna neposilovala, a to včetně varování ohledně možných zásahů přímo na trhu, kdy používají tu samou strategii, kterou používala švýcarská centrální banka několik let.

Na otázku o utažení měnové politiky tehdy Ingves odpověděl jasně. „Nemyslím si, že je to vzhledem k současné situaci reálné. Není to scénář, který před sebou momentálně vidíme,“ řekl.

Pohled na situaci ČNB ze zahraničí

Situace mezi centrálními bankami a ECB je ještě více zamotaná u rozvojových ekonomik východní Evropy. V české ekonomice je sazba na technické nule od roku 2012. ČNB by však jako jedna z mála bank mohla podle agentury Bloomberg pohnout sazbami ještě před utažením politiky ECB.

„Očekáváme první zvýšení sazeb České národní banky už v září tohoto roku, a to poté, co by ECB měla oznámit redukci objemu nakupovaných dluhopisů na rok 2018,“ uvedl pro Bloomberg ekonom londýnské pobočky Unicredit Bank Dan Busca. Ekonomický tým Bank of America je zase přesvědčen, že poslední jestřábí signály přímo z ČNB naznačují vyšší sazby již v srpnu.

Bank of America o ČNB: Připravte se na vyšší sazby, a to už v srpnu

V Rumunsku jsou centrální bankéři o něco opatrnější. Sazba je v současnosti nastavena na 1,75 procentech kvůli obavám z nadměrného přílivu spekulativního kapitálu ze zahraničí. Guvernér polské centrální banky zase uvedl, že současná sazba 1,5 procenta by mohla zůstat aktuální do konce roku 2018, nebo déle. Reagoval tak především na nízkou inflaci, kterou silný zlotý dostal o jeden procentní bod pod inflační cíl.

Nad ČNB krouží jestřáb. Pomohl koruně a vyprodal dluhopisy

ECB a „Super Mario“ ve světle reflektorů globálního trhu

Newsletter