Největší evropské banky jsou pod sílícím tlakem regulatorních požadavků a zbavují se rizikových aktiv za stovky miliard dolarů. Tímto krokem posílí svůj kapitál, příznivým efektem může být posílení úvěrování s pozitivním dopadem na ekonomiku eurozóny.
Vybrané banky v čele s londýnskou Barclays, italskou Unicredit či švýcarskou Credit Suisse postupně připravují speciální balíčky složené ze špatných úvěrů a nepovedených investic, jež by měly být prodány či odepsány. Jen od konce roku 2013 vzrostl objem těchto problémových aktiv o 65 % na více jak 1,72 bil. USD.
Banky k prodeji těchto aktiv tlačí jednak regulátoři ale také tržní prostředí. Věřitelům se posílí finanční pozice, uvolní ruce k růstu poskytovaných úvěrů či novým investicím například do dluhopisového trhu.
„Silnější banky budou dobré pro zdraví Evropy… slabé banky nepůjčují…,“ uvedl guvernér Bank of England Paul Tucker.
Mnoho let měli investoři o nechtěná aktiva bank zájem, ty je ale až doposud nebyly ochotny prodat. Nyní jsou fondy privátního kapitálu připraveny platit za úspěch v aukcích hypotečního dluhu ještě více.
„Zhruba před dvěma lety, většina hovořila o návratnosti ve výši 20 %. Nyní tato očekávání musíte podstatně snížit, kdy například ve Velké Británii a Irsku začíná být konkurence opravdu značná,“ uvedl Federico Montero, partner ze společnosti Cushman & Wakefield.
Poslední dobou ale narůstá tlak i na nabídkové straně. Britská Barclays nedávno oznámila, že plánuje odejít z vybraných obchodních aktivit spojených s vysokými kapitálovými požadavky. Rovněž se plánuje stáhnout z hypotečního trhu ve Španělsku a Itálii či z investic do nízkoúročeného dlouhodobého dluhu. Banka do své divize, schraňující aktiva určená k prodeji, vyčlenila více jak 777 mld. USD.
Credit Suisse vytvořila pro účel zbavení se nepotřebných aktiv divizi již v říjnu. Kromě divize privátního bankovnictví, kterou nepovažuje za strategickou, se chce rovněž stáhnout z obchodování s komoditami.
Evropské snahy o vyčištění a rekapitalizaci největších bank zaostávají za těmi, jež proběhly v zámoří, kde byl již v roce 2008 vytvořen program TARP, jehož velikost dosáhla 700 mld. USD.
„Spojené Státy doslova donutily banky vzít si peníze, načež my jsme si v Evropě mysleli, že ty problémy prostě „vysedíme“ a nutno dodat, že se tak ve většině případů děje ještě teď,“ uvedl Hans – Peter Burghof, profesor financí z Univerzity Hohenheim v německém Stuttgartu.
Objem peněžních prostředků, které fondy privátního kapitálu globálně investovaly v roce 2013, dosáhl 1,074 bil. USD, což je téměř obdobná částka jako v roce 2008.
„Pro růst poptávky v této oblasti hovoří i současné nastavení úrokových sazeb,“ uvedl Michael Huenseler, který pomáhá spravovat 12,5 mld. EUR aktiv, včetně bankovních dluhopisů ve společnosti Assenagon Asset Management. „Ceny některých aktiv se postupně zotavují, což může přinést další vlnu zájmu a odkupů.“
