Evropské výnosy klesají, americké rostou. Dolar se obchoduje v mírné ztrátě nad 1,0840 za euro. Koruna obrátila do lehkého zisku pod 25,35 za euro.

Expanze cestovního ruchu? Za vším hledej Číňana

Jeden ze silných faktorů dynamického ekonomického růstu současnosti je cestování. Planeta Země se tak, s nadsázkou řečeno, po malých krocích stává „planetou Turismu“. S rostoucí kupní silou k tomu významně přispívají hlavně Číňané. U atraktivních turistických míst je potkáte všude po světě. A to je jen začátek, zatím pouze pět procent obyvatel Číny totiž vlastní cestovní pas.

Za posledních sedm let přispěl turistický sektor, pokud započítáme i širší význam pro jednotlivé ekonomiky, k vývoji té globální částkou 7,6 bilionu dolarů, cituje Bloomberg radu World Travel and Tourism. Rada tak předpokládá, že během příští dekády vznikne každé čtvrté pracovní místo právě díky expanzi turismu.

Tento trend je nejlépe pozorovatelný v Asii, kde mají zcela dominantní pozici Číňané. Ti za jídlo a další nákupy utratí mnohem více než kterýkoliv jiný asijský národ. Naplňují hotely, autobusy, výletní lodě a vlastně vše, co vás ve spojení s turismem napadne. Potkáte je na letištích, vlakových nástupištích, kde nejen odtud posílají miliony fotografií svým kamarádům či rodinám.

Insider info o „převratu“ v Zimbabwe: Mugabe a jeho pád

Mladá generace asijských turistů vnímá cestu do Evropy či Ameriky jako zvýšení společenského statutu. V jejich případě jde o něco lepšího, než je například nákup luxusní kožené kabelky, píše agentura Bloomberg.

„Osobní prestiž člověka je definována tím, jaká místa navštíví,“ uvedl o asijských cestovatelích pro Bloomberg ředitel luxusní londýnské cestovní agentury Simon Russell. Jeho firma Scott Dunn tak právě proto koupila singapurskou cestovní společnost, aby mohla expandovat mezi asijskou klientelu.

Samotná Čína stojí za jednou pětinou všech cestovních útrat na světě. To je dvakrát více než Spojené státy, které jsou v tomto ohledu na druhém místě, udává World Tourism Organization. Je však potřeba podotknout, že tzv. „čínská vlna“ je teprve ve svém počátku. Pouze pět procent obyvatel Číny totiž aktuálně vlastní cestovní pas. V posledních letech čínský stát vydává lidem zhruba 10 milionu nových pasů ročně.

„Udržitelné město“ na prahu dokončení

„Mnoho nových zákazníků si chce dělat věci po svém. Nemají zájem přidávat se do typických skupinových výletů,“ řekl singapurský majitel cestovní agentury Chang Theng Hwee. Podle něj je doba skupinek s překladatelem a s vlajkou minulostí. „Lidé z Asie chtějí stále více cestovat nezávisle. Pomocí internetu si naplánují cestu, přeloží si, co je napsáno na ukazateli v cizí řeči, v podstatě nic pro ně není překážkou,“ dodal.

Výrazný cestovní trend v asijském regionu prospívá investicím do infrastruktury. Podle odhadu agentury Bloomberg představuje možnost investovat až 100 miliard dolarů do větších letišť, vlaků, hotelů nebo zábavních parků. Vliv má ale také na ceny nemovitostí, znečištění přírody nebo vlnu nových aplikací a inovací.

Spojovacím článkem zmiňovaných inovací, které ovlivňuje aktuální boom turismu, jsou smartphony. Fakt, že pomocí chytrého telefonu může firma nabídnout cestovatelům přesně tu informaci nebo službu, kterou potřebují, přilákal na scénu i mladé startupy snažící se situace využít. Nabízí tak především doporučení, slevy, vstupenky, převody měn a další.

Největší ziskový potenciál ale leží v tom, jak nalákat spousty cestovatelů na jedno místo. Ať už se jedná o casino resort v Singapuru, zábavní park v Číně nebo historický chrám v Kambodže. Zkrátka a dobře, kde je víc lidí, tam je více peněz.

Newsletter