Dolar zpevnil pro 1,0850 za euro. Evropské výnosy rostu, americké klesají. Koruna se obchoduje v pásmu 25,30-25,35 za euro.

Exšéf Bundesbanky o tom, co (ne)pomůže Evropě a Japonsku

Aktuální finanční svět se nese ve znamení protipólů. Na jedné straně je Evropa společně s Japonskem, země, které se potýkají s problémem minimálního ekonomického růstu a téměř nulovou, ne-li zápornou inflací. proti nim pak stojí Spojené státy, u nichž je již pozorována znatelná obnova. Právě díky ní se začalo ještě intenzivněji hovořit o možné úrokové „normalizaci“.

Jako poslední se k této situaci vyjádřil exšéf německé centrální banky a současný předseda společnosti UBS , Alex Weber. Ten se ve svém rozhovoru pro server CNBC ostře pustil právě do situace Evropy a Japonska. Dle jeho názoru totiž obou ekonomikám už nepomůžou jak nižší úrokové sazby, tak ani další rozšíření či prodloužení programu kvantitativního uvolňování.

„Je jen těžko představitelné, že by se evropská a japonská ekonomika během příštích dvou až tří let jen přiblížila ke svým vytyčeným 2% inflačním cílům,“ míní Weber. „To by pravděpodobně vyžadovalo mnohém více uvolněnou měnovou politiku, která by však k ekonomickému růstu zemí nijak významně nepřispěla,“ dodal.

Japonsko i evropské země poměrně znatelně pocítily nebezpečí stagnace, které přišlo společně se zpomalením čínské ekonomiky a dalších rozvojových trhů. Pokulhávající globální růst společně s nepříznivým vývojem cen tak na obě země vyvíjí tlaky volající po úpravě prováděné politiky. V případě Japonska se již dlouho spekuluje o tom, zda guvernér Bank of Japan Hiroki Kuroda přikročí k dalšímu zintenzivnění nákupu vybraných aktiv. Stejně tak je na tom i šéf ECB Draghi, jehož poslední „holubičí“ projev naznačil možné změny směrem k uvolněnější evropské měnové politice.

Na otázku ohledně možného zvýšení amerických sazeb odpověděl Weber, že je rozhodně pro. „Ještě významnějším fundamentem, než je zpomalení rozvojových trhů, je odolná americká ekonomika. Rostoucí tvorba nových pracovních míst společně s mírou nezaměstnanosti blížící se k tzv. plné zaměstnanosti dle mého názoru jasně dokazuje, že potřeba minimálních úrokových sazeb je již dávno pryč,“ dodal. I přesto, že je exšéf Bundesbanky fanouškem vyšších sazeb, neočekává, že by úroková normalizace byla jakkoliv agresivní ve srovnání s historickými pohyby.

Jiným fundamentem, který  by mohl „zamávat“ současnými trhy, je plánované referendum ohledně setrvání Velké Británie v Evropské unii a možný následný Brexit. „Jsem přesvědčen, že převládne racionalita a že Londýn zůstane významným místem, a to i v případě, že by, z mého pohledu nepravděpodobné, rozhodnutí o Brexitu opravdu vyšlo,“ řekl Weber. I přesto, že by Spojené království unii opravdu opustilo, dle předsedy UBS by to z dlouhodobého hlediska nemělo mít výraznější vliv na ekonomickou pozici země.

Newsletter