Rakouský student by mohl přinutit společnosti jako Facebook zrevidovat svůj přístup k evropskému trhu. Důvod? K Evropskému soudnímu dvoru se dostala žaloba týkající se zpracování soukromých údajů americkými technologickými giganty. Max Schrems, 27 letý student práv, při úterním slyšení Evropského soudního dvora napadl dohodu takzvaného „bezpečného přístavu“, která umožňuje americkým společnostem, jako je Facebook, ukládat data týkající se občanů EU v USA.
Společnosti ze Silicon Valley ovšem upozorňují, že změny této dohody by mohly mít za následek „zbalkanizování“ internetu, neboli roztříštění na celostátních i regionálních úrovních. Tvrdí, že pokud se dohoda o „bezpečném přístavu“ odstraní či razantně změní, pak bude více než 4000 společností od Googlu po Amazon čelit nutnosti zavést nákladné paralelní systémy pro ukládání dat v rámci EU. Právníci Evropské komise, kteří na dohodu „bezpečného přístavu“ dohlíží, u soudu řekli, že dohoda neznamená, že USA „obecně zajistí odpovídající úroveň ochrany“ pro evropské občany. Soud by měl rozhodnout do konce letošního roku.
Facebook má své evropské podnikání založené v Irsku. Max Schrems si tedy na ignoraci pravidel ochrany soukromí ze strany Facebooku stěžoval právě u irských orgánů na ochranu údajů. Ty jeho stížnost zamítly, což vyvolalo u soudu vyšší instance bitvu, která loni vyústila v předložení případu k Evropskému soudnímu dvoru.
Schrems tvrdí, že údaje evropských občanů nejsou v USA dostatečně chráněny a že dohoda „bezpečného přístavu“ dává americkým společnostem konkurenční výhodu nad evropskými společnostmi. „Dohoda „bezpečného přístavu“ byla kritizována již 15 let. Ve skutečnosti neposkytuje takovou ochranu, jaká již v Evropě byla a dokonce se jí ani nepřibližuje,“ řekl Schrems.
Případ je nejnovějším příkladem rostoucího transatlantického štěpení v otázce regulování amerických technologických společností v EU. Evropští regulátoři obvinili společnosti jako Google ze všeho možného – od zneužívání dominantní postavení na trhu až po nesprávné zacházení s daty zákazníků. Začátkem letošního roku kontroval prezident Barack Obama, který obvinil EU z protekcionismu. Spor přichází také poté, co whistleblower NSA Edward Snowden odhalil rozsáhlé sledování zpravodajských služeb USA, které potřebovali snadný přístup k osobním údajům uloženým společnostmi jako Facebook či Google. Ty ovšem tuto skutečnost popírají.
Evropská komise zahájila proces znovu projednávání dohody „bezpečného přístavu“ s USA. Výkonný orgán EU se dostal pod tlak ze strany Evropského parlamentu, který požadoval posílení ochrany pro evropské občany. Zároveň také čelí volání po tom, aby zajistila, že jakákoli nová dohoda nebude potlačovat přeshraniční elektronický obchod. Eduardo Ustaran, expert na ochranu údajů advokátní kanceláře Hogan Lovells, řekl: „Jednou věcí, kterou tento případ obnažuje, je omezení právního systému, který zakazuje mezinárodní datové přenosy. Jinými slovy, zákon vytvořil umělé překážky datovým tokům. Pro Komisi i pro regulátory je obtížné takové právo vytvořit.“
Případ vzbudil slušný rozruch a Schrems s jeho právním týmem jsou dokonce ve svých snahách podporování prostřednictvím darů. „Obvykle právníci, zabývající se ochranou osobních údajů, říkají: Miluji vás, miluji váš případ, miluji to, co děláte, ale vydělávám na druhé straně barikády, protože to je jediné místo, kde se dá vydělat,“ řekl Schrems.
