Evropské akcie padají, futures amerických rostou. Výnosy rostou na obou stranách Atlanitku, Dolar po krátkém zpevnění k 1,600 za euro obrátil do ztráty. Koruna v zisku pod 25,30 za euro.

Fakta: Kdo vydává na armádu nejvíce?

Rozpočet české armády by se měl zvýšit do roku 2020 na 1,4 %, dohodla se na tom vládní koalice. Nyní armáda dostává zhruba 1 % HDP, při vstupu do NATO se přitom Česká republika zavázala k dodržování armádního rozpočtu ve výši 2 %. Rozpočet by měl růst od roku 2016. Příští rok by měla armáda dostat 43,5 miliardy korun, což je zhruba 2,07 miliardy dolarů. A jak je na tom desítka zemí s největším armádním rozpočtem?

Země Výdaje jako % HDP roční rozpočet (mld. USD) meziroční růst
Brazílie 1,4% 36,2 -3,9%
Indie 2,5% 49,1 -0,7%
Německo 1,4% 49,3 0,0%
Velká Británie 2,3% 56,2 -2,6%
Japonsko 1,0% 59,4 -0,2%
Francie 2,2% 62,3 -2,3%
Saudská Arábie 9,3% 62,8 14,3%
Rusko 4,1% 84,9 4,8%
Čína 2,0% 171,4 7,4%
Spojené státy 3,8% 618,7 -7,8%

Největší rozpočet na obranu mají Spojené státy americké, objem 618,7 miliardy dolarů znamená 3,8 % ročního HDP. Je to suma, která dosahuje součtu zbrojních výdajů všech ostatních zemí v první desítce. Co se týče dynamiky výdajů na armádu, dosud byl patrný pokles u evropských zemí i USA, související s fiskální restrikcí dané rozpočtovou krizí v uplynulých letech. Naopak Rusko v posledních letech vydávalo na zbrojení čím dál vyšší částky kvůli svým regionálním konfliktům a velmocenským ambicím. U Číny se armádní rozpočet každoročně zvyšuje stejným tempem, jako roste HDP této ekonomiky. Vysoké výdaje na armádu jsou také patrné v Saudské Arábii, která se nachází v nestabilním regionu, hraničí s problematickým Irákem a Jemenem. Saudskoarabský armádní rozpočet je jako procento k HDP druhý nejvyšší na světě, hned po Ománu.

Probíhající ukrajinská krize pravděpodobně změní pohled na armádní výdaje nejen v České republice, ale i v ostatních evropských zemích, které dosud šetřily. Například Británie se chystá podepsat smlouvu se zbrojařským koncernem General Dynamics na dodávku 589 bojových obrněných vozidel Scout SV, píše Reuters. Transakce má hodnotu 3,5 miliardy liber (121,7 miliardy Kč) a je největší jednotlivou objednávkou britské vlády na tato vozidla za více než 30 let.

Newsletter