Šéf Fedu Powell na včerejším vystoupení potvrdil vhodné nastavení měnové politiky. Absence komentáře uklidňujícího dluhopisový trh vyvolala nárůst dlouhého konce americké výnosové křivky. Americké akcie v návaznosti na to poklesly, stejně tak asijské. Dolar výrazně zpevnil proti euru i v dolarovém indexu.

„Faktor Putin“ začíná deptat evropskou ekonomiku

Německá vláda si momentálně půjčuje nejlevněji minimálně od roku 1989. Jde o jeden z důsledků vyhrocení ukrajinského konfliktu. Vylekaní investoři totiž v rostoucí míře poptávají bezpečná aktiva – a německé dluhopisy jsou ukázkovým příkladem takového aktiva.

Výnosy z desetiletých německých dluhopisů včera na londýnském trhu poklesly i na 1,078 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 1989, odkdy agentura Bloomberg tato data monitoruje. Výnos dvouleté obligace emitované německou vládou zase poklesl poprvé od května loňského roku do záporného pásma. Investoři tak vlastně platí za to, že vůbec mohou německé vládě půjčit.  

Tím ale výčet pozitiv z hlediska Německa končí. Nové průmyslové objednávky v červnu poklesly nejstrměji za poslední tři roky, říkají tento týden zveřejněná data. Zatímco analytici předpovídali růst o 0,9 procenta, objednávky poklesly o 3,2 procenta. Růst nejsilnější evropské ekonomiky také zřejmě ve druhém čtvrtletí citelně zpomalil, možná až na nulovou úroveň. Data budou známa v polovině srpna.

Ukrajinská krize ale dopadá pochopitelně nejen na Německo, nýbrž na celou eurozónu i její další jednotlivé státy. V eurozóně objednávky poklesly ještě citelněji, o 10,4 procenta. Itálie se zase podle včera zveřejněných dat propadla do třetí recese od roku 2008.

Aktuální evropský ekonomický útlum má více než cokoli jiného na svědomí „faktor Putin“. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi včera sice dle očekávání neoznámil žádnou změnu v nastavení úrokových sazeb, nicméně z jeho výroků je patrné, že „faktor Putin“ hraje stále podstatnější roli i v uvažování evropských centrálních bankéřů.

Na historická minima se však včera propadaly nejen výnosy z německých dluhopisů, ale i z těch rakouských, nizozemských nebo finských. Výnosy obligací potenciálně problémových zemí, jako je Španělsko nebo Itálie, se příliš neměnily. Naopak, španělské ministerstvo financí dokázalo „udat“ nejnovější tranši svých desetiletých bondů v objemu dvou miliard eur za historicky nízký úrok. Z toho všeho plyne, že „faktor Putin“ zatím spíše snižuje pravděpodobnost toho, že by Draghi sáhnul k nekonvenčnímu měnověpolitickému opatření typu kvantitativního uvolňování.

Pokles výnosů dluhopisů řady evropských zemí, stejně jako nižší pravděpodobnost, že dojde ke kvantitativnímu uvolňování v režii Evropské centrální banky, by za mnoha jiných okolností byly přijímány jednoznačně kladně. Aktuálně jsou však způsobeny nevyzpytatelným „faktorem Putin“, který si svoji daň v Evropě teprve pořádně vybere. Současný útlum je zřejmě jen předehrou. A křehké evropské oživení, včetně toho v České republice, může vzít rychle zasvé.

Newsletter