Američtí regulátoři včera schválili konečnou podobu nových pravidel pro posílení likvidity velkých amerických bank. Na základě nich centrální banka Fed uvedla, že v americkém bankovním sektoru chybí zhruba 100 miliard dolarů vysoce likvidních aktiv.
Celkový objem požadované likvidity bank by měl podle Fedu do konce roku 2017 dosáhnout 2,5 bilionu dolarů. Nový požadavek se týká skupiny 15 největších bank v USA, které budou nuceny držet dostatek hotovosti, vládních dluhopisů a dalších kvalitních aktiv, které by jim pro případ krize umožnily financovat své aktivity po dobu 30 dnů. U bank kategorizovaných jako „středně velké“ je toto období stanoveno na 21 dnů.
„Vysoce likvidní“
Do kategorie vysoce likvidních aktiv dle nastavené definice regulátorů spadají především bankovní rezervy u Fedu, vládní dluhopisy a další cenné papíry, naopak nespadají tam municipální dluhopisy. Připravuje se ovšem návrh, který by ty nejlikvidnější z nich zahrnul.
Pravidla jsou americkou verzí globálního systému reforem Basel III, který má zabránit krachům bank, jež by vyžadovaly pomoc z peněz daňových poplatníků a ohrožovaly celý finanční systém. „Jak ukázala finanční krize (v letech 2007 až 2009), většina našich největších a nejdůležitějších finančních institucí neměla dostatek kvalitních likvidních aktiv, aby se samostatně vypořádala s napjatými podmínkami na trhu,“ uvedla guvernérka Fedu Janet Yellen.
Přísnější než Basel III
Pravidla začnou platit v lednu příštího roku, banky budou mít na splnění požadavků dva roky, tedy do 1. ledna 2017. To je o dva roky dříve, než je stanoven konečný termín pro splnění pravidel vydaných Basilejským výborem pro bankovní dohled.
Tvrdší likviditní požadavky se budou nejdříve týkat pouze největších amerických bankovních domů, již nyní však Fed počítá s návrhem plánu, jenž by zahrnul také největší zahraniční banky s aktivitami ve Spojených státech.
