Zápis z březnového zasedání Fedu neměl na trhy výraznější vliv. I přesto jsme se dozvěděli, dle čeho se centrální banka minulý měsíc rozhodla. Inflace zůstává vysoká, je třeba ji řešit. Pomoci by mohlo dění v americkém bankovním sektoru a jeho vliv na další strategii bank. Výsledkem by dle výhledu mohla být mírná recese.
Nebýt nervozity v bankovním sektoru, březnová prognóza by ukázala vyšší vrchol sazeb v letošním roce než výsledných 5,1 %, který byly stejné jako v prosincovém výhledu. Všechna data, s důrazem na trvající napjatost trhu práce, totiž potvrzovala mnohem pomalejší posun v dezinflaci, zejména v sektoru služeb bez cen bydlení.
Dopady bankovní nervozity však vzbudily obavy, že by mohlo dojít ke zpřísnění podmínek úvěrování zatěžující celkovou ekonomickou aktivitu, zaměstnanost a inflaci. Součástí výhledu se dokonce stala mírná recese začínající ke konci letošního roku. Mnozí představitelé Fedu proto snížili svůj výhled vrcholu úroků. Několik dokonce zvažovalo možnost úrokové pauzy. Nakonec se ale všichni shodli na zvýšení sazeb o 25 bodů, k čemuž přispěla i opatření dodávek likvidity bankám, které ji potřebují.
Květnové zasedání by mělo mít o něco více jistoty. Hlavní data už známe a nebojíme se říct, že poslední zvýšení úroků o 25 bodů by jim odpovídalo. Rozhodování bude vycházet i z debat s firmami, především s bankami o jejich kondici, stabilitě a plánech v oblasti úvěrů. Hike o čtvrt procentního bodu bude zároveň potvrzením prognózy, která naznačuje, že sazby letos neklesnou. To samo bude signálem směrem k trhu, který to vidí jinak. Jakýmkoliv debatám o snížení (podmínky, předpoklady apod.) se Fed vyhne obloukem.
Pro Fed je klíčové, že hlavní část práce již má za sebou, a propíše se právě během druhého čtvrtletí. A pokud banky opravdu zpřísní poskytování úvěrů, bude to pro centrální banku plus. Otázkou bude rovněž aktivita firem v oblasti emise korporátních bondů, která je klíčovým zdrojem financování. Vyšší kreditní spready jsou taktéž součástí zpřísnění podmínek financování.
Zdroj: Fed
