Oživení americké ekonomiky již některé členy měnového výboru Fedu dovedlo k přesvědčení, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb by mělo dojít relativně brzy, vyplývá ze záznamu posledního měnového jednání Fedu. Většina členů však stále zůstává nakloněna dřívějšímu konsensu, že k určení načasování růstu sazeb je třeba dalších makroekonomických údajů.
Centrální banka dle záznamu na červencovém měnově-politickém jednání zhodnotila, že podmínky na trhu práce se lepší a posouvají se k „normálu“ rychleji oproti původnímu očekávání. Ekonomická aktivita dle Fedu ve druhém čtvrtletí oživila a „pravděpodobnost, že inflace zůstane v delším období pod 2 procenty, se mírně snížila“.
Dříve stanovené cíle pro spuštění utahování měnové politiky v úrovni sazeb, jimiž byly 2% inflace a 6% nezaměstnanost, již nehrají jednoznačně klíčovou roli. Šéfka Fedu Janet Yellen nicméně uvedla, že silnější trh práce je hlavní prioritou a jeho kondici signalizuje hned několik indikátorů. Podle záznamu z červencového jednání je v měnovém výboru stále převaha těch, kteří pozorují dostatečně velkou mezeru mezi současnými podmínkami na trhu práce a těmi, jež by bylo možné hodnotit jako „normální“.
Fed v červenci omezil objem měsíčních nákupů dluhopisů, již pošesté v řadě, o dalších 10 mld. USD na 25 mld. USD a sazby ponechal na historickém minimu blížícímu se nule. Takzvané kvantitativní uvolňování navýšilo za celé dosavadní pokrizové období bilanci Fedu na rekordních 4,43 bilionu dolarů.
Po záznamu z červencového jednání Fedu trhy svou pozornost přesunou především na konferenci centrálních bankéřů v Jackson Hole, která bude zahájena v pátek. Sledována budou především vystoupení Janet Yellenové a guvernéra ECB Maria Draghiho.
