Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech. Ohledně sazeb se Fed nadále drží prognózy pracující s možností jednoho zvýšení sazeb v příštím roce. Hlavním argumentem je v tomto případě trvající představa o přechodnosti většiny současných proinflačních tlaků. Ty zůstanou zvýšené o něco déle až do příštího roku.
Dle hodnocení Fedu americká ekonomika i trh práce posiluje díky pokračujícímu očkování a měnověpolitické podpoře. Inflace zůstává zvýšená, což je však dle očekávání přechodná záležitost pramenící především z titulu tzv. úzkých hrdel. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou vztažený k pandemii a otevírající se ekonomice tak přispěl k nárůstu cen v některých sektorech. Celkově zůstávají měnové podmínky uvolněné.
Fed usoudil, že již bylo dosaženo významného posunu směrem k nastaveným cílům měnové politiky v podobě cenové stability a plné zaměstnanosti, proto v tomto měsíci zahájí snižování tempa nákupů aktiv v měsíčním objemu 15 miliard dolarů z aktuálního měsíčního objemu 120 miliard. Centrální banka má přitom možnost tempo snižování upravit v případě potřeby. To platí na obě strany. Fed tak může tempo snižování nákupů nejen zvýšit, ale i snížit. Konkrétní podmínky pro případné změny ale neuvádí.
Podle guvernéra Powella se měnový výbor během listopadového zasedání zaměřil pouze na změny u nákupů aktiv. Debata o sazbách neproběhla, přičemž čas na jejich zvýšení ještě nenastal. Vedle toho ale šéf FOMC přiznal, že pokud bude pokračovat tempo obnovy na trhu práce, je možné, že ve druhé polovině příštího roku bude dosaženo cíle plné zaměstnanosti. To lze brát jako náznak toho, že bychom se v roce 2022 mohli dočkat zvýšení sazeb – dle prognózy Fedu jednou o 25 bazických bodů. Trhy však očekávají razantnější průběh zahrnující celkem trojí zvýšení.
Nadále platí, že začátek snižování tempa nákupů aktiv a jejich následné ukončení (dle očekávání do konce první poloviny příštího roku) nelze brát jako signál směrem k načasování prvního popandemického zvýšení sazeb.
