Zářijové zasedání měnového výboru Federálního rezervního systému bylo první, kdy se americká měnová autorita řídila novou strategií měnové politiky. Klíčová zpráva byla jasná, sazby na nule tu s námi budou velmi dlouho, podle nové prognózy až do konce roku 2023. Otázka programu nákupů dluhových aktiv tak nějak zapadla za sazbami. O to víc jsme se na ni soustředili v dnes zveřejněném zápisu z posledního setkání amerických centrálních bankéřů.
Jak již Fed uvedl, úroková politika nulové dolní hranice bude uplatňována tak dlouho, dokud nebude dosaženo plné zaměstnanosti a dokud tempo růstu cen nezrychlí ke 2 % a nedostane se na trajektorii, díky které bude po nějakou dobu dosahovat hodnot mírně nad 2 %. Průměrný cíl na 2 % spojený s přestřelování původního 2% cíle má z dlouhodobého hlediska sloužit k silnému ukotvení inflačních očekávání právě na 2 %. K programu QE tehdy zaznělo pouze to, že Fed hodlá nadále skupovat vybraná dluhová aktiva, jako jsou státní dluhopisy a hypotékou kryté cenné papíry. Tempo jejich nákupů by přitom mělo zůstat minimálně stejné jako doposud, což odpovídá měsíčním nákupům v objemu 120 miliard dolarů.
Dnešní zápis potvrdil to, o čem jsme přesvědčeni již dlouho. Pokud by byl Fed nucen opět zasahovat, nebyly by to sazby, které by měnil, ale právě nákupy dluhových aktiv. Tento předpoklad umocnila zmínka, že někteří centrální bankéři by rádi viděli další debatu ohledně budoucnosti nákupů. Z toho se dá soudit, že k debatě je úprava programu QE, podle nás ve smyslu délky splatnosti nakupovaných dluhopisů, případně pak jejich objem, který by v případě nutnosti mohl narůst.
Jedním z důvodů, který by mohl stát za zhoršením ekonomické situace a výhledu, by mohla být v poslední době tolik diskutovaná fiskální podpora. Právě první vlna vládních výdajů citelně podpořila ekonomickou obnovu, která se ukázala jako rychlejší, než se původně očekávalo. Aktuálně však neschopnost dohody hlavních stran tuto pomoc zmrazila. Centrální bankéři přitom podle zápisu kladli důraz na rychlost této pomoci, která je prozatím na bodu mrazu, zejména pak po včerejším Trumpově tweetu zmiňujícím zastavení vyjednávání s demokraty.
Trump se sice později snažil situaci zachránit alespoň příslibem dílčí pomoci, na uklidnění trhů to však nestačilo. Alespoň co se týče včerejšího večera. Dnes jsme již viděli obnovu na celé škále aktiv, zejména pak u akcií a amerických dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti, které v podstatě během dne smazaly pohyby z úterý těšně před zavřením Wall Street.
Zástupci Fedu již dlouho upozorňují na to, že měnová politika toho v aktuální fázi koronakrize již mnoho nezmůže. Sice ještě nevyčerpala veškerou munici, ale měl by to být fiskál, který by měl probíhající obnovu americké ekonomiky podpořit. Když se tak nestane, dynamika oživení bude ochabovat, což už se podle vyjádření některých členů měnového výboru děje od léta. Klíčová je tak rychlost, bohužel, v tomto případě jsou svým způsobem překážkou americké prezidentské volby.
I přesto, že se s velkou pravděpodobností nedočkáme fiskální dohody do zmiňovaných voleb, přijít by měla po nich, ať už bude vítězem kdokoliv. Tomu ostatně odpovídá i dnešní vývoj trhů, který se v podstatě vrátil do původního stavu před Trumpovým tweetem. Lze tedy alespoň pro teď s klidem říci, že Fed zůstane ve vyčkávacím módu i ve zbytku letošního roku. Krátké sazby jsou pevně ukotveny nízko, ty dlouhé měly v poslední době sice tendenci růst, avšak ne natolik, aby citelněji ovlivnily uvolněnost amerických měnových podmínek, které jsou na tom ve srovnání s evropskými výrazně lépe.
Pokud by se však do budoucna udrželo napřimování americké výnosové křivky, debata o možnosti skupování instrumentů s delšími tenory by v rámci měnové výboru Fedu patrně zintenzivnila. Jsou to totiž dlouhé sazby, které měnové podmínky ovlivňují nejvíce. Ale jak jsme již zmínili, letos se takového napřímení americké výnosovky zřejmě nedočkáme. Proto by Fed měl zůstat „pouze“ připraven, avšak bez další akce.
