Americké výnosy klesají rychleji než evropské. Dolar v lehké ztrátě nad 1,0650 za euro. Z měna regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se obchoduje nad 25,25 za euro.

Fed zvyšuje úroky, příští rok mají růst třikrát

AKTUALIZOVÁNO – Americká centrální banka (Fed) po roce znovu zvyšuje svou základní úrokovou sazbu, a to o 25 bazických bodů na 0,50-0,75 procenta. Úroky jdou nahoru podruhé v dekádě. Centrální bankéři uvedli, že inflační očekávání významně vzrostla. Rozhodnutí o sazbách bylo jednomyslné, poprvé od července. V příštím roce Fed predikuje trojí zvýšení. Dříve počítal pouze se dvěma zvýšeními. V roce 2018 by sazby měly růst dvakrát nebo třikrát, v roce 2019 pak třikrát.

Dolar v reakci na rozhodnutí bankéřů zpevnil pod 1,06 EURUSD, později krátce pokořil úroveň 1,05 EURUSD. Euro se tak dostalo nejníže od loňského března. Index Dow Jones krátce po rozhodnutí FOMC zpevnil na rekordní maximum, zisky ale neudržel. Americké akciové trhy dnešní obchodování zakončily poklesem.

„Měnová politika bude dále podporovat zlepšování podmínek na trhu práce a návrat k dvouprocentní míře inflace,“ uvedl FOMC ve svém prohlášení. Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že zvýšení úroků dokládá důvěru centrální banky v americkou ekonomiku.

Šéfka Fedu zároveň upozornila na to, že ekonomický výhled by mohly ovlivnit změny v rozpočtové a hospodářské politice. Budoucí prezident Donald Trump po nástupu do funkce plánuje rozsáhlé výdaje na infrastrukturu, snižování daní a změny v oblasti zahraničního obchodu. Yellenová na otázky novinářů ohledně Trumpa odpovídala diplomaticky. „Není to náš ´job´, abychom říkali Trumpovi, co má tweetovat,“ podotkla s tím, že budoucímu prezidentovi nebude dávat rady, jak se má chovat v politice.

Hrubý domácí produkt Spojených států se v letošním třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 3,2 procenta. Dosáhl tak nejrychlejšího tempa růstu za poslední dva roky. Makroekonomická prognóza Fed nyní počítá s tím, že HDP letos poroste o 1,9 procenta, v minulé prognóze se čekal růst o 1,8 procenta. Inflace by letos měla činit 1,5 procenta, zatímco v září centrální bankéři odhadovali růst jen o 1,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v listopadu klesla na 4,6 procenta, nejníže za devět let. Celkem ve Spojených státech vzniklo v listopadu 178.000 pracovních míst, což bylo nepatrně více, než se čekalo. „Řekla bych, že v této situaci zjevně není zapotřebí, aby rozpočtová politika poskytovala stimuly s cílem přispět k návratu k plné zaměstnanosti,“ řekla Yellenová. Dodala ale, že se tímto způsobem nesnaží radit budoucí vládě či Kongresu.

Fed poprvé zvýšil základní sazbu loni v prosinci z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji ve snaze o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Na listopadovém zasedání pak nebyla pro takový krok vhodná doba kvůli tomu, že několik dní poté se v USA konaly prezidentské volby.

Newsletter