Feminizace chudoby. Je finanční krize sexistická?

Ačkoliv finanční krize z roku 2008 už se mnohým může zdát jako dávná minulost, přesto je řada jejích následků patrná i po deseti letech. Čisté bohatství amerických domácností – tedy rozdíl mezi hodnotou majetku a dluhu – spadlo mezi roky 2007 a 2008 přibližně o třetinu. A zatímco některým se za uplynulé desetiletí podařilo tyto rány zacelit, jiní se propadali stále hlouběji do dluhové pasti. A jak naznačují statistiky, v té druhé skupině jsou hlavně ženy.

S finanční krizí započatou v roce 2008 ve Spojených státech je bytostně spojena americká hypoteční bublina, která na tamním realitním trhu rostla přibližně od počátku nového tisíciletí, aby se pak v roce 2007 velmi hlučně zhroutila a nastartovala největší ekonomickou katastrofu v moderních dějinách vyspělého světa. S tím, jakým závratným tempem tehdy rostly ceny amerických nemovitostí, se pořízení vlastního domu na hypotéku ze splněného snu o vlastním bydlení postupně stávalo spíše novým typem maržového investování, kdy bylo za pomoci minimálního objemu vlastního kapitálu možno dosahovat pohádkových zisků v rámci spekulativního nárůstu ceny zakoupeného aktiva. Když ovšem bublina posléze praskla, kapitálové zisky se rozplynuly, nicméně dluhy zůstaly ve své poskytnuté nominální výši.

Jak přitom naznačuje server The Conversation, na tyto zdánlivě výhodné hypotéky, které lákaly počátečními nízkými úrokovými sazbami (a řada lidí si tak nějak zapomněla přečíst, že by později mohly vzrůst), se ve větší míře nachytaly ženy. Prasknutí hypoteční bubliny tak ještě více rozevřelo nůžky mezi majetkovou situací obou pohlaví. Důkazem toho budiž následující graf, který na datech Spojených států ukazuje průměrnou výši hypotečního dluhu u mužů a žen.

Deset let po krizi. Jak se změnilo světové bohatství?

Zatímco do počátku tisíciletí byla výše hypotečního dluhu o něco vyšší u průměrného Američana než u průměrné Američanky, v době, kdy v USA začaly závratným tempem růst jak ceny domů, tak i počty poskytnutých hypotečních úvěrů, se situace rychle začala obracet. V roce 2007, na vrcholu americké hypoteční bubliny, dlužila průměrná Američanka na hypotéce zhruba o 76 % víc než průměrný Američan. V pokrizových letech se tento rozdíl sice snížil na 44 %, nicméně stále jde o dost vysoké číslo.

Klimatická změna je sexistická. Podle vědců i podle Clintonové

Graf navíc ukazuje, že zatímco u mužů zůstal průměrný hypoteční dluh během tehdejšího dynamického vývoje na podobné úrovni, u žen hypoteční zadlužení závratně vzrostlo. Vyšší zadlužování žen může být vzhledem k faktu, že hlavou rodiny je obvykle muž, nelogické, nicméně lze to vysvětlit typem úvěrů, které tehdy začaly být ve velké míře poskytovány.

Růst americké bubliny z počátku tisíciletí byl tažen především boomem tzv. podřadných hypoték (subprime mortgages), které byly poskytovány žadatelům spadajícím pod označení NINJA – No Income, No Job or Assets – tedy „žádný příjem, žádná práce či majetek“. Jinými slovy, nebonitním dlužníkům, kterým by žádná banka za normálních okolností úvěr neposkytla.

Díky sekuritizaci a cenným papírům navázaným na hypotéky, kterými bylo možné přenést riziko z nesplácení z úvěrové instituce na nic netušící investory, ovšem i tito dlužníci představovali ziskový potenciál. Ekonomové přitom přinesli důkazy o tom, že mezi NINJA jsme častěji mohli najít ženy, zvláště pak ty hispánského původu a Afroameričanky.

The Conversation pak poukazuje na případ svobodných matek, které vzhledem k tomu, že ženy, které žijí samy, mají nižší mediánový příjem než samostatně žijící muži (podle dat dokonce o dvě třetiny), mohou mít velký problém úvěry splácet. Tyto ženy rovněž trpí větší nezaměstnaností a vyšším výskytem chudoby, což z nich přirozeně dělá ideální „kořist“ pro poskytovatele rizikových a drahých půjček.

Když jsou ceny rasistické a sexistické: Menšiny a ženy platí více

 

Newsletter