Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

Fiat money a jejich selhání

Společnost Deutsche Bank nedávno zveřejnila graf, který mapuje vývoj britské cenové hladiny od začátku 16. století (viz. galerie). Vyjma válečných událostí jako byla anglická občanská válka, anglo-španělský konflikt či průmyslová revoluce se ceny udržovaly na relativně stabilní úrovni. Změna přišla až na začátku dvacátého století. Proč? Jak upozorňuje John Rubino ve svém článku na serveru Dollar Collapse na vině je především forma peněz, která byla v dané době používána.

Během prvních čtyř století sledovaného období si pod prostředkem směny můžeme představit především drahé kovy jako je zlato či stříbro. Množství těchto peněz rostlo v podstatě lineárně společně s množstvím obyvatel. Ceny oné doby sice fluktuovaly, ale výkyvy, při porovnání s dnešní situací, byly mírné. Jejich hodnoty se pravidelně vracely na určitou úroveň. Jinak řečeno, peníze si jednoduše udržovaly svou hodnotu.

Změna však přišla ve dvacátém století. První světová válka, Velká deprese a druhá světová válka, to byly události, které svou intenzitou silně ovlivnily vývoj především evropských cen. Cenové výkyvy ale zasáhlo i zavedení tzv. fiat money, neboli peněz, které nejsou ničím kryty. Vlády si díky nim mohou v podstatě svévolně emitovat finanční prostředky, aniž by je, kromě strašáka inflace, něco omezovalo.

Tuto formu kritizují především zastánci rakouské ekonomické školy. Ti jsou přesvědčení, že možnost v podstatě neomezené tvorby nekrytých peněz stojí za veškerými ekonomickými krizemi. Pokud se centrální banka rozhodne podpořit ekonomický růst, napumpuje do systému likviditu, kterou poté banky pomocí úvěrové expanze dostanou mezi lidi. Tak dojde k nárůstu jak investic, tak i spotřeby. Problém však je, že tyto peníze byly vytvořeny naprosto uměle a nemají žádný pevný „základ“ v podobě zvýšení úspor. Ve finále pak dojde k rapidnímu zvýšení cen, které způsobí, že subjekty, které využily snadného přístupu k penězům pomocí půjček, najednou nebudou schopni splácet své závazky. Krize začíná.

Rubino si posléze pokládá otázku, co se stane, až důvěra v tuto formu peněz vymizí. Nahradí je například digitální měny? Jejich existence sice vychází ze snahy vymanit se z dohledu centrální bank, avšak vnitřní hodnota je nulová. Proto je dle něj jediným možným řešením návrat ke krytým penězům, jejichž objem ve společnosti by byl určován hmatatelnou úrovni úspor případně drahým kovem, jako je zlato či stříbro.

Newsletter