Finance na hlavu. Vyšší likvidita znamená vyšší riziko, tvrdí ekonomové

Výnos, riziko, likvidita. To jsou komponenty, které tvoří notoricky známý investiční trojúhelník. Zároveň jde o hlavní faktory, které investora zajímají, nebo by alespoň měly zajímat, při posuzování každé investice. Investor by chtěl nejlépe dosahovat co nejvyššího výnosu a co nejnižšího rizika. To však dost dobře nejde, jelikož vyšší výnos je zpravidla spojen s vyšším rizikem.

A stejně jako je žádaný vysoký výnos, žádaná je také vysoká likvidita. Naneštěstí však také platí, že vyšší výnosy jsou obvykle spojeny s nelikvidními aktivy. O něco méně zřejmý je vztah mezi likviditou a rizikem; standardně bychom předpokládali, že vyšší likvidita je spojena s možností flexibilnější reakce, a tudíž s nižším rizikem.

Behaviorální finance: Jak se investoři (ne)učí ze svých chyb

S trochu jiným názorem však přicházejí Haim Kedar-Levy and Shmuel Hauser z izraelské Ben Gurionovy univerzity (BGU). Ti se zabývali souvislostí likvidity a rizika, avšak nikoli na úrovni individuálního investora, ale na úrovni celé trhu. A došli přitom – přinejmenším pro čtenáře znalé finanční teorie – k poměrně neintuitivnímu zjištění, a sice že vyšší likvidita je spojena s vyšším rizikem.

Toto tvrzení teoreticky dokládají ve svém paperu, který byl publikován odborným časopisem Journal of Financial Markets, přičemž jeho základem je model oceňování aktiv v prostředí heterogenních preferencí. „Model, který jsme vyvinuli, je bohatší než klasická teorie, protože mimo jiné zohledňuje realističtější zacházení s finančními trhy, na kterých mají různí investoři různé investiční strategie,“ cituje autory server BGU.

 

Klíčovou inovací oproti tradiční finanční teorii je tedy to, že každý investor má jiná očekávání a jiný postoj k riziku. „U jednotlivých investorů existuje odlišná míra rizika, kterou jsou ochotni převzít, a proto volí různé podíly investic do rizikových aktiv, jako jsou  typicky akcie,“ říkají dále ekonomové.

Ve scénáři s heterogenními agenty pak Kedar-Levy a Hauser ukazují, že čím je trh likvidnější, tím více kolísá průměrná ochota podstupovat riziko. Pokud jsou preference agentů ohledně rizika odlišné, avšak ne příliš vzdálené, roste objem obchodů, a tedy i likvidita trhu s tím, jak jsou investoři ochotní vyměňovat si akcie s různým stupněm rizika. S tím podle autorů stoupá tržní volatilita, a tudíž riziko trhu. 

Naopak, pokud jsou si investoři na trhu buď velmi podobní, anebo se velmi liší ve svých apetitech k riziku, pak nejsou tolik ochotni si vyměňovat akcie, tedy klesá objem obchodů. Trh se tudíž stává méně likvidní, avšak na druhé straně také méně volatilní, což znamená, že klesá tržní riziko. Autoři tak vnímají vyšší riziko jako jakousi daň vyšší likvidity na trhu. „Jedná se o atribut akciových trhů, který není zdarma,“ uzavírají Kedar-Levy a Hauser.

Paradox investování. Dobré firmy jsou špatné investice

 

Newsletter