O finančních problémech se hovoří jako o jedné z nejčastějších příčin deprese a úzkosti. Jak píše server Health Line, říká se, že štěstí si za peníze nekoupíš, nicméně dluhy mu také nijak nepřidají. Například ve Velké Británii má podle jím citované studie z University of Southampton potíže s vysokým zadlužením celá čtvrtina lidí, která se potýká s duševními problémy, ať už jde o již zmiňované deprese a úzkosti, ale i vážnější psychické poruchy či závislosti na alkoholu a drogách.
Studie ukazují, že finanční stres je docela dobrým prediktorem pro výskyt duševních problémů. Nicméně duševní a fyzické zdraví je natolik propojené, že trápení s financemi vás může i zabít; alespoň to implikuje analýza Evropské společnosti pro kardiologii (European Society of Cardiology), která došla k závěru že vysoká míra finančního stresu výrazně zvyšuje riziko infarktu, a to až třináctkrát.
Avšak i když vás finanční stres takto fatálně neohrozí po zdravotní stránce, může mít vliv na váš výkon v práci. Podle studie citované serverem Forbes bylo v roce 2017 se svou finanční situací spokojeno pouze 35 % amerických zaměstnanců, což je o 13 procentních bodů méně než před dvěma lety. Celkem 59 % se pak obává o svou finanční situaci v budoucnu, přičemž to oproti stavu před dvěma lety představuje nárůst o 10 procentních bodů.
Finančně vystresovaný zaměstnanec však znamená méně produktivní zaměstnanec. Studie poradenské firmy Mercer například zjistila, že zaměstnavatele ve Spojených státech stojí finanční stres zaměstnanců každoročně zhruba 250 miliard amerických dolarů. To je přitom způsobeno ztraceným pracovním časem; řada amerických zaměstnanců se totiž podle závěrů výzkumu strachuje o svou platební schopnost i během pracovní doby, z čehož vyplývá, že její část vůbec nepracuje.
Zatímco pracovníci, u kterých nebyl v rámci výzkumu detekován významný finanční stres (levý sloupeček), se nejvíce obávají o to, zda vyjdou se svými běžnými měsíčními příjmy a výdaji, a dále pak o výši svého dluhu na kreditní kartě, zaměstnanci, kteří byli shledáni jako značně finančně vystresovaní (pravý sloupeček), se ze značné části obávají, jestli uspoří dost na penzi (ačkoliv nejčastější příčina nebyla výzkumníky detekována a skrývá se v kategorii jiné).
Následující obrázek pak ukazuje, kolik času v práci stráví zaměstnanci strachováním se o své finanční záležitosti. Výzkumníci konkrétně došli k závěru, že u průměrný americký pracovník tím každý měsíc ztratí 13 hodin ze své pracovní doby měsíčně. U 15 % zaměstnanců je to ovšem více než 20 hodin měsíčně.
Na základě onoho průměrného čísla 13 hodin měsíčně pak analytici dospěli k číslu 250 miliard dolarů, které odpovídá ročním ztrátám za celou ekonomiku. Ovšem vzhledem ke zdravotním obtížím souvisejícím s finančním stresem se lze domnívat, že ztracený pracovní čas zdaleka nebude jeho jediným nákladem. Dřívější výzkum společnosti Mercer přitom jako největší problém, který zaměstnanci uvádějí v souvislosti se stresem při práci, detekoval právě nízkou mzdu, a až poté nevhodnou pozici či chybějící podnikovou kulturou.
