Jak už jsme všichni zvyklí, stát zasahuje do života lidí 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jednou z oblastí, která se postupně „těší“ zvýšené pozornosti regulačních úřadů, je i držení a správa peněžní hotovosti. Poslední zemí, jež si došlápla především na hotovostní platby, je Francie.
Francie chce po lednových útocích v Paříži ještě zintenzivnit boj proti financování terorismu. Z toho důvodu se zaměřila na platby v hotovosti, které jsou v porovnání s ostatními nejobtížněji kontrolovatelné. Francouzský ministr financí Michel Sapin minulý týden představil všechny možnosti manipulace s hotovostí, které budou od září letošního roku omezeny striktnějšími pravidly.
Hlavním bodem je omezení maximálního objemu hotovostní platby z 3 000 euro na 1 000 euro. Pro cizince je zpřísnění mnohem benevolentnější. Současný strop se snížil z původních 15 000 euro na 10 000. Nová opatření se týkají i konverze eura na zahraniční měny. K tomu, aby se člověk při směně nemusel prokazovat občanským průkazem, nesmí směňovaná částka přesáhnout 1 000 euro. Veškeré výběry hotovosti, které za jeden měsíc přesáhnou 10 000 euro, budou okamžitě nahlášeny Tracfinu, úřadu pro boj proti podvodům a praní špinavých peněz. Stejně tak budou regulovány všechny převody v rámci Evropské unie, jež přesáhnou hodnotu 10 000 euro, aniž by záleželo na tom, zda jde o platební šeky, předplacené karty či zlato.
Dá se očekávat, že se trend zpřísňování pravidel hotovostních plateb bude i nadále vyhrocovat. Nejčastějším odůvodněním budou pravděpodobně bezpečnostní opatření, přesně jako tomu bylo ve Francii. S tím, jak se vlády snaží mít pod kontrolou informace o tom, kdo platí, za co platí a jaký je původ jeho peněz, se najednou ocitneme v situaci, kdy i sebemenší platba v cashi bude nebezpečně podezřelá.
Problém je však ten, že teroristé nevyužívají pouze hotovost. Snadno se dají zneužít i spotřebitelské úvěry či nelegální obchody s vybraným zbožím. Nové restrikce tak nejsou prostředkem předcházení terorismu, nýbrž způsobem, jak ještě prohloubit kontrolu nad finančním systémem.
Nejlépe celou situaci popsal Joseph Salerno, viceprezident amerického Mises institutu. „Bylo pouze otázkou času, kdy západní vlády využijí smyšlených válek proti teroru jakožto záminku k vystupňování bojů proti používání hotovosti a osobnímu soukromí. Ano, teroristé nepochybně použili hotovost k tomu, aby si pořídili potřebné věci. K naplánování a realizaci svého činu však taktéž použili mobilní telefony, auta a chodníky, stejně tak na sobě měli boty i oblečení. Proč tedy nezakážeme i užívání všech těchto věcí? Bosý a nahý terorista bez možnosti jakékoliv komunikace je bezpochyby méně nebezpečný, než ten plně vybavený.“
Salernova slova pak potvrzuje i Peter Shiff, známý komentátor a prezident Euro Pacific Capital. Dle něj jsou kontroly hotovosti nejen dalším krokem k omezení osobní svobody, ale především způsobem, jak se státy mohou snáze vypořádat s další finanční krizí.
Dle Shiffa bude příští krize způsobena rostoucím zadlužením západních zemí. Francie je šestá největší ekonomika na světě a třetí v Evropě. Její zadlužení však dosahuje více jak 90 % hrubého domácího produktu.
Francouzská vláda si neudržitelnost tohoto trendu samozřejmě uvědomuje. Shiff je přesvědčen, že evropské „tištění“ peněz společně s manipulací úrokových sazeb sice umožňuje zemím eurozóny krátkodobě spravovat svůj dluh, v dlouhém období to však nevyhnutelně skončí inflací a měnovou krizí. Tyto věci dohromady pak nepovedou k ničemu jinému, než k runům na banky. Jakmile však budou zavedeny restrikce na držení a možnosti placení hotovostí, sníží se i pravděpodobnost defaultu jednotlivých finančních domů.
Lidé tak díky omezením nebudou schopni efektivně přesouvat své prostředky do jiných, bezpečnějších aktiv. Jediné, co jim zbyde, budou oči pro pláč. Bezmocně budou přihlížet tomu, jak se snižuje hodnota domácí měny a s ní i hodnota jejich vlastních úspor. Proto se tedy nenechte falešně zmást ušlechtilými kroky státu. Za jejich zády totiž vždycky stojí stín, který ve výsledku poškodí především vás, bezmocné občany.
