Libra po ranním oslabení na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru umazává část ztrát. Dolar se obchoduje pod 0,97 EURUSD. Koruna ve ztrátě nad 24,60 za euro.

FT: Stává se českou tradicí mít na Hradě blázna

Chování prezidenta České republiky vyvolává rozpaky i v zahraničí. Prestižní deník The Financial Times se během včerejšího dne až nevídaně rozepsal na adresu Miloše Zemana, jehož osočil z podkopávání české zahraniční politiky v situaci, kdy světová politická elita volá po jednotě ve snaze ukončit konflikt na Ukrajině.

Když se loni v říjnu na konferenci v Miláně evropští lídři dohadovali s Vladimirem Putinem ohledně řešení ukrajinského konfliktu, prezident České republiky Miloš Zeman nápadně chyběl, otevírá svůj článek Financial Times.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande marně přesvědčovali ruského prezidenta o nutném ukončení vojenského konfliktu, Zeman seděl opodál v luxusním křesle a kouřil cigaretu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Pro pražské politiky je Zemanova neochota připojit se k debatě znakem jeho odmítavého postoje vůči sankcím. Na rozdíl od zahraniční politiky České republiky, Zeman odsuzuje sankce proti Rusku, přirovnává ukrajinský konflikt k občanské válce a veřejně přiznává své přátelství s bývalým důstojníkem KGB, jenž je v seznamu protiruských sankcí zahrnutý, píše FT.

Financial Times také poukazuje na fakt, že diplomatické přešlapy Miloše Zemana upozorňují na všeobecnou křehkost uvnitř EU, kde se Kreml mezi svými bývalými středoevropskými vazaly snaží podkopat solidaritu se sankcemi proti Moskvě prostřednictví taktiky „rozděl a panuj“.

Prezidentův postoj je také v rozporu s postojem Bohuslava Sobotky, českého předsedy vlády, který podporuje opatření proti ruské agresi. Přesto však Zeman trvá na tom, že jeho kroky jsou plně v souladu s politikou vlády, což ostatně stálo v nedávném prohlášení Pražského hradu.

The Financial Times dále představují Miloše zemana jako vychytralého populistu, který se nezdráhá říci, co si myslí. Poté, co Zeman skončil v roce 2002 v premiérské funkci, strávil deset let mimo úřad, během kterých se podle FT ocitl v blízkosti dvou podnikatelů se silnými vazbami na Moskvu, což podle mnohých ovlivnilo jeho pro-ruské sklony.

Martin Nejedlý, šéf dceřiné společnosti ruské ropné a plynárenské společnosti Lukoil, a Miroslav Šlouf, lobbista, který stál za zprostředkováním dohody o dodání paliva bratislavskému letišti, byli hlavními sponzory Zemanovy prezidentské kampaně a zůstávají součástí jeho úzkého okruhu poradců, píše FT.

V září minulého roku přednesl Zeman 17minutový projev v plynné ruštině, ve kterém odsoudil sankce EU a USA proti Moskvě a přirovnal válku na východní Ukrajině k záchvatu „chřipky“.

Český diplomat, který si nepřál být jmenován, sdělil novinářům z FT, že mu americký činitel nedávno řekl následovné: „Miloše Zemana zatím ignorujeme. To však bude platit jen do té doby, dokud se Zemanova slova nestanou krmivem pro ruskou propagandu.“

Premiér Sobotka zpočátku zlehčoval Zemanova prohlášení na úroveň jeho osobních názorů, nicméně v posledních měsících několikrát napadl Zemanova prohlášení a uznal, že neschopnost koordinovat jejich prohlášení je rizikem, že země ztratí spojence v EU a NATO.

Podle některých úředníků ministerstva zahraničí prý ale Zeman jen pokračuje tam, kde skončil jeho předchůdce Václav Klaus. Jak The Financial Times upozorňuje, šlo o vyhlášeného euroskeptika a obdivovatele Putinova Ruska. „Stává se českou tradicí mít na Hradě blázna,“ řekl britskému deníku jeden český diplomat.

Newsletter