Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

Digitalizace ve světě nehod a přírodních katastrof. Rozhodují sekundy, ne minuty

Sekundy, ne minuty. Ty rozhodují, jestli se někomu podaří zachránit život nebo zabránit škodám při požáru. Ale nejen v těchto situacích pomáhá záchranným složkám hardware a software brněnské společnosti GINA Software. S jejím spoluzakladatelem a CEO Zbyňkem Poulíčkem jsme si povídali o tom, jak digitalizace pomáhá záchranářům zorientovat se v terénu.

Spoluzakladatel a CEO GINA Software Zbyněk Poulíček

Náš rozhovor jsme museli odložit kvůli výbuchu v libanonském Bejrútu. Co taková událost znamená pro vaši firmu?

Naše mise je zachraňovat životy pomocí technologií. Když se stane něco takového, hledáme, komu můžeme pomoci. Typicky se jedná o záchranné složky, ať už jsou na místě nebo se na něj teprve přepravují.

Exploze v Bejrútu byla nesmírně ničivá. Je velmi těžké se v tom terénu vůbec zorientovat. Mnoho lidí ze záchranných týmů navíc pochází ze zahraničí. Nemají lokální znalost a o to těžší bude jejich koordinace. Díky naší technologii záchranáři dokáží ušetřit velké množství času. Nemusejí totiž neustále hlásit svou polohu, ale můžou se věnovat pomoci postiženým.

Při takových katastrofách není čas na zkoušení nových technologií. Všichni se soustředí na řešení situace. Za nás je ale důležité dát o sobě vědět, poslat naši nabídku.

Uvádíte, že hasiči přijedou díky vašemu produktu dříve, případně, že piloti helikoptér mají lepší orientaci. Jak konkrétně to funguje?

Dříve záchranné složky fungovaly na bázi papíru nebo faxu. Dostaly oznámení a vydaly se na místo události, kde se orientovaly podle svých zkušeností a papírové mapy. My jsme tento postup zdigitalizovali. Pro hasiče jsme vyvinuli aplikaci pro tablety, který přijímá informace a naviguje je na místo zásahu. GINA tablet zobrazuje informace v reálném čase. To má velký vliv na dojezdový čas.

Například hoří chemička ve velkém areálu. Ale kde přesně tam hoří? Lokalizace může ušetřit cenné minuty. Hasiči díky ní nemusejí projíždět celým areálem a pátrat po požáru. K němu často vyjíždí více vozů různou rychlostí, konkrétně cisterny s vodou musejí jet pomaleji. Jednotky, které přijedou na místo dříve, jim předávají informaci o poloze.

Jako další příklad můžu uvést nehodu na dálnici. Často se stávalo, že její místo bylo špatně nahlášeno a záchranka tam najížděla v chybném směru. Díky sdílení polohy se tyto problémy dokážou mnohem rychleji detekovat a řešit.

Jak přesně dostanete data o konkrétní poloze požáru nebo nehody?

Tuto informaci získávají od volajícího hasiči nebo linka 112. Je prací operátorů ji vytěžit a co nejpřesněji určit. My ji převezmeme a dostaneme k lidem v terénu.

Jak se liší „vaše“ mapy a například Google Maps?

Srovnání s Google Maps není úplné, my jsme totiž nadstavba nad mapami. Využíváme mapové podklady, ale máme k dispozici i další data, například o pohybu jednotek, místu zásahu a podobně. Mapa je pro nás jen součást komplexního informačního mixu.

Využíváme různé zdroje. Spolupracujeme s mapy.cz, ale i se Záchranným hasičským sborem, který nám poskytuje vlastní mapové podklady. Dále využíváme mapy od mezinárodního poskytovatele HERE. Obecně využíváme podklady s otevřenou licenční politikou, což zrovna není příklad Google Maps.

Jinak v Česku se záchranné složky orientují hlavně podle svých map. Patří mezi ně ty hasičské a mapy poskytované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.

Kde jsou vaše hlavní trhy? Hodláte někam dále expandovat?

Naše trhy nedělíme geograficky, jak by možná mnozí čekali, ale spíš na segmenty. Tomu hlavnímu říkáme „Public Safety Agencies“, tedy hasiči, záchranky, můžeme tam zařadit i policii a leteckou a horskou záchrannou službu. S tímto segmentem máme nejintenzivnější spolupráci ve střední Evropě. Výrazně napomáháme přeshraniční spolupráci, jsme v tom takoví pionýři. Díky našemu systému funguje například spolupráce českých a německých záchranářů. Nicméně se záchrannými sbory spolupracujeme v podstatě po celém světě.

Druhý segment se týká humanitárních a nevládních organizací. Ty řeší nějaký dlouhodobý problém v zemích konfliktu nebo třetího světa. Jde o desítky mezinárodních organizací, můžu jmenovat například Člověka v tísni. Používají naše produkty pro sběr dat v terénu, koordinaci týmů, ale i pro bezpečnostní management.

V současnosti se velmi zajímáme o Austrálii, kde navazujeme spolupráci. Tuto zemi sužovaly ničivé požáry, které se budou velmi pravděpodobně opakovat. Australanům máme co nabídnout. Český záchranný systém funguje skvěle a je velmi dobře technologicky vybavený. Navíc, v Austrálii neexistuje centrální řízení hasičských sborů. Často to jsou dobrovolníci a spadají pod konkrétní stát, nikoli pod federální vládu. Naše technologie jim může velmi usnadnit koordinaci.

V souvislosti s klimatickou změnou se dají očekávat častější přírodní katastrofy. I to vám hraje do karet.

To je v podstatě důvod naší existence. Počet přírodních katastrof se zvyšuje a OSN upozorňuje na setrvalý nárůst nákladů na jejich řešení. Státy se proto musejí více na tyto situace zaměřit. Mírníme dopady takových katastrof.

V roce 2018 vám ve srovnání s předchozím rokem výrazně vzrostl obrat (42,8 vs. 16,1 milionů korun) a zisk (6,1 vs. 1,4 milionu korun). Jak to vypadá za rok 2019?

Předloni jsme zrychlili růst díky větší orientaci na zahraniční trhy, kde jsme navázali nové spolupráce. Loni jsme v růstu pokračovali, ale už to nebylo tak skokové.

Letos jsme plánovali zase větší nárůst. Vzhledem ale ke krizi kolem Covid-19 to nakonec bude mírnější. Ne, že by se nenašly příležitosti, ale celkově se byznys zpomalil. Roli hraje i omezení cestování, kvůli němu se obtížněji zahajují mezinárodní projekty.

Z čeho plynou vaše příjmy?

Zhruba sedmdesát procent tvoří zahraniční spolupráce s mezinárodními organizacemi. Menší část pak přichází z krizového řízení ve střední Evropě.

Většině klientů nabízíme naše řešení jako službu. Oni nám za ni platí jen tehdy, pokud ji využijí. Typicky to je na bázi ročních poplatků. Ale umíme nabídnout své služby i jako jednorázovou investici. Část příjmů tedy máme pravidelných a část jednorázových.

Chystáte nějaké novinky?

Snažíme se neustále vylepšovat naše produkty, máme to ve strategických cílech na každý rok. Připravujeme vylepšenou verzi aplikaci GINA tabletu pro hasiče. Plánujeme ji vydat na konci letošního roku a už se na ni moc těšíme. Upgradujeme taky naše technologie navázané na bezpilotní prostředky. Chceme, aby bylo možné obletět požár a mít mapu přímo z něj. Podle ní by se pak daly koordinovat hasičské jednotky. Dalším směrem je rozmisťování senzorů do terénu. Ty můžou měřit například radioaktivitu.

Na které projekty jste nejvíc hrdý?

Je jich hrozně moc a obtížně se mi to selektuje. Ale těší mě spolupráce s Hasičským záchranným sborem. Jsem hrdý na to, že umíme pomoci jim, ale i navázaným organizacím.

Dokážeme pomáhat i na místě. Například při pátrání po zmizelé osobě přivezou naši lidé lokátory. Není to prostě jen o pomoci z kanceláře. S prací na místě máme hodně zkušeností. Například během povodní v roce 2013 jsme pomáhali na Mělnicku.

Jsem taky rád za spolupráce s mezinárodními organizacemi. I když někteří čeští politici nejsou s jejich prací spokojení, často to bývají lidé, kteří nasazují svoje životy. Například organizace zaměřující se na odstraňování min.

 

Zemětřesení na Haiti v roce 2010 dalo Zbyňkovi Poulíčkovi (1986) a jeho kolegům, Petře Černé a Borisovi Procházkovi, motivaci k vytvoření technologie na koordinaci záchranářů. Těm přišlo jejich řešení k užitku.

Tým pak pokračoval ve vývoji produktů i pro další typy záchranářů. V listopadu téhož roku pak vznikla firma GINA Software.

Newsletter