Dolar globálně oslabuje, což podporuje zejména procyklické měny. Slabé zelené bankovky působí na silnější euro. To přeneseně ovlivňuje měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Ta se tak posunula k hranici 27,10 za euro.

Grexit a okrajové trhy aneb strach i zvědavost

Největší vlna strachu z nákazy z Grexitu se týká zemí eurozóny. Možný odchod z měnové unie však také silně ohrožuje postkomunistické státy sousedící, resp. nacházející se v blízkosti, samotné Helénské republiky.

Tzv. okrajové trhy, tedy ty, které mají minimálně rozvinuté, ale stále investičně zajímavé kapitálové trhy, jsou z ekonomického hlediska na horší úrovni než „běžné“ rozvojové země. Dle informací studie Capital Economics, která se daným tématem zabývá, se v Evropě jedná především o východ. Pokud bychom se zaměřili na okrajové trhy přímo v okolí Řecka, nejohroženější oblastí je bezpochyby sever.

„Rostoucí strach z řeckého odchodu z eurozóny vrhá velký stín i na výhled evropských okrajových trhů,“ zní přepis slov Johna Ashbourna, Garetha Leathera a Jasona Tuveyho, autorů zmiňované studie. Nejohroženějšími je pak dle nich Rumunsko, Bulharsko a Srbsko. Právě v těchto oblastech se s tím, jak eskalovaly negativní výstupy jednání řecké vlády s mezinárodními věřiteli, rozrostla silná nervozita. Situaci navíc podporuje i fakt, že dceřiné makedonské, rumunské i bulharské banky si nadále udržují přímé finanční napojení s Řeckem, obdobně jako zbytek eurozóny.

Například v Rumunsku dosahují řecké investice prováděné prostřednictvím bank a jiných společností téměř 13,5 miliardy eur. Expozice čtyř největších řeckých bank (Eurobank, NBG, Alpha Bank, Piraeus) v zemi pak dosahovala k podzimu minulého roku 12 miliard eur, přičemž o tři roky nazpátek to bylo pouze 2,5 miliardy.

Řecká situace byla očekávánou událostí. Díky tomu byla přijata opatření zaměřující se i na dosud neexistující problémy, řekl pro televizi B1 TV mluvčí rumunské centrální banky Dan Sciu. „Dopady na rumunský trh jsou sekundární. Nejsme předmětem řeckých problémů, nejsme ani v eurozóně, tudíž celou situaci sledujeme s velkým zájmem. Jakékoliv rozhodnutí řeckých bank by nemělo výrazně ovlivnit ty rumunské,“ cituje Sciuova slova server Romania Journal.

Oponentem tohoto postoje je však Victro Negrescu, člen Evropského parlamentu za sociální demokracii. Ten tvrdí, že řecká krize bude mít na rumunskou ekonomiku patrný dopad, a to už jen z hlediska toho, že je Helénská republika šestým největším zahraničním investorem. Řecký kapitál totiž tvoří dohromady 4,5 % zahraničních zdrojů proudících do rumunské ekonomiky.

Z hlediska bankovního sektoru je na tom obdobně i Makedonie, kde je zhruba 20 % tamních bank ve vlastnictví řeckých matek. Například Stopanska Banka, jeden z největších finančních domu v zemi, je vlastněna řeckou National Bank of Greece.

Hlavním argumentem studie Capital Economics není ale pouze řecká expozice na okrajových trzích, nýbrž především jejich exportní činnost. Dle dostupných dat se ukázalo, že export do eurozóny v případě okrajových trhů dosahuje rozmezí 15 až 50 % jejich hrubého domácího produktu. Pokud by se tedy sama eurozóna dostala do problémů, právě v důsledku rozšíření možné nákazy z řeckého odchodu, svezly by se s ní se vší pravděpodobností i zmiňované před-rozvojové státy.

Řecko na cestě k bankrotu? Sledujeme ONLINE

Newsletter