Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Grexit nebude. Řecko ztratí kontrolu nad majetkem za miliardy

AKTUALIZOVÁNO: Řecko bude moci začít jednat o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny, podmínkou je ale rychlé zahájení tvrdých reforem. Po celonočním summitu zemí eurozóny to na twitteru stroze oznámil předseda jednání členských zemí Donald Tusk s tím, že shoda zemí eurozóny byla jednomyslná. Řecko s jistotou čeká politické zemětřesení, které skončí nejméně obměnou vlády, případně vládou národní jednoty a možná i rozpadem strany SYRIZA.

ONLINE: Tvrdá dohoda. Řecko čeká politické zemětřesení – sledujte průběžné dění, stále aktualizováno

Evropské akciové trhy zahájily výrazným vzestupem. Kurz eura smazal dosavadní ztráty a oživily ceny státních dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny, které může řecká krize ohrozit.

Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 po zahájení obchodování stoupl o jedno procento a index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, získával 1,3 procenta. Euro, které v průběhu víkendu kleslo až k úrovním u 1,1090 EURUSD, v úvodu týdne ztráty maže a obchoduje u 1,1120 EURUSD.

„Program ESM pro Řecko s hlubokými reformami a finanční podporou,“ stručně na twitteru popsal Tusk jednomyslnou shodu 19 zemí eurozóny. Pokud se potvrdí informace diplomatů ze skoro sedmnáctihodinového jednání, budou muset Atény už do středy přijmout v parlamentu první balík reformních opatření, týkajících se například daní či penzí.

Šéf euroskupiny Dijsselbloem označil za jednu ze zásadních otázek rekapitalizaci řeckých bank. Nové fondy se budou používat právě k tomuto účelu. V pondělí (dnes) bude jednat ECB. Politická dohoda je klíčovou podmínkou, aby byla udržena či dokonce navýšena nouzová likvidita v rámci ELA linky pro řecké banky.

„Dohoda je z řecké perspektivy objektivně horší než ta, která byla na stole koncem června, před referendem. Horšími podmínkami dohody Tsipras zjevně platí za ztrátu důvěry, kterou utrpěl poté, co vyhlásil referendum. Plebiscitem ale také ztratil důvěru části svého elektorátu v Řecku a části spolustraníků ze Syrizy. Ačkoli lidé odmítli dohodu s věřiteli z konce června, pro Řecko výhodnější, než je ta současná, Tsipras jen pár dní po referendu „couvl“ a totálně kapituloval,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Merkelová: Zásadní je obnovení důvěry

Než se sejde německý parlament, musí všechny dohodnuté podmínky schválit řecký parlament, řekla německá kancléřka Angela Merkelová.​ Některé podmínky jsou drsné, ale je to proto, abychom mohli věřit, že program může být uskutečněn. Je potřeba program rozepsat do detailu, to nějakou dobu potrvá, řekla dále Merkelová. Nemám žádný důvod, abych pochybovala o tom ,že se nám podaří navržený rozvrh dodržet. Myslím, že důvěru se podaří obnovit, dodala německá kancléřka.

Francouzský premiér Valls oznámil, že francouzský parlament dohodu ohledně Řecka projedná ve středu. Francie dlouhodobě stojí na straně Řecka.

Řecko vyvede do fondu aktiva, nad kterými ztratí kontrolu

Spornými body do poslední chvíle zřejmě byl německý požadavek, aby Řecko převedlo 50 miliard eur aktiv jako záruky do speciálního fondu. Atény také měly, alespoň podle vyjádření informovaných diplomatů, do posledních chvil výhrady k míře zapojení Mezinárodního měnového fondu do třetího záchranného programu. „Na summitu zaznívaly i takové hlasy, že vytvoření fondu přeměňuje Řecko v „německý protektorát“. I proto lze čekat, že Tsipras bude čelit silné kritice svých spolustraníků,“ dodal Lukáš Kovanda.

Kovanda: Řecko kapitulovalo. Prý se z něj stává „německý protektorát“

Že součástí dohody je vznik fondu, do nějž budou převedena řecká aktiva, potvrdil Dijsselboem. Podle Angely Merkelové fond „za určitý čas“ vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.

Řecko čeká politické zemětřesení

 Z Řecka už zní, že dohoda je příliš tvrdá na to, aby ji řecký parlament mohl bez problémů schválit. Řecký tisk očekává změny ve vládě a také rozpad levicové vládní strany premiéra Alexise Tsiprase SYRIZA. Řecko, které bude muset na důrazné naléhání eurozóny přistoupit k tvrdým reformám a dalším opatřením, prý čeká týden utrpení. Postoj Německa, které nekompromisně trvá na splacení řeckých dluhů a které žádá po Aténách finanční disciplínu, kritizují levicové deníky, podle nichž se z Berlína stal lichvář.

„Historický summit o zachování eura v Řecku“, píše o vyjednávání v Bruselu konzervativní deník Kathimerini. Ten se také věnuje očekávaným změnám ve vládě. „Alexis Tsipras musí svůj kabinet přestavět, nebo vytvořit vládu národní jednoty,“ dodal list. Podle levicově liberálního listu Ta Nea před Evropskou unií leží gordický uzel. „Summit šéfů eurozóny zažil dramatickou noc,“ komentoval noční vyjednávací maraton v Bruselu. Deník zároveň kritizoval postoj Berlína a uvedl, že Němci svými lichvářskými požadavky vyvolali na mezinárodní úrovni rozhořčení.

Řecký ministr práce Panos Skurletis prohlásil, že nemůže nic vyčítat zákonodárcům, pro něž bude těžké říci ano chystané dohodě věřitelů s Řeckem. Informuje o tom agentura Reuters. Podle Skurletise je zjevné, že dohoda nebude vypadat tak, jak by si řecká vláda představovala. Ohrožena bude vládní většina.

„Za jiných okolností, pokud by byla situace normální, kdyby nebyly žádné kapitálové kontroly a bankovní potíže, tak bych rozhodně řekl, že je třeba vypsat volby,“ řekl Skurletis. To ale podle něj za současné situace není možné, protože nyní je třeba zemi stabilizovat.

Skurletis nyní vidí jen dva scénáře, jak v případě vládní nejednoty podmínky programu schválit. První možností je podle něj podpora opozice, tou druhou vláda národní jednoty. Opoziční proevropská liberální strana To Potami již dala na vědomí, že sice nemá zájem vytvořit společný kabinet se SYRIZOU, je ale v zájmu Řecka připravena dohodu v parlamentu podpořit.

Pomoc Řecku z ESM zajistí i Češi

Pokud bude Řecku v rámci nového záchranného balíku uvolněna pomoc z evropského záchranného mechanismu ESM, bude se na ní svým podílem na rozpočtu EU podílet také Česká republika. Podíl nyní představuje zhruba 1,13 procenta. Česko by tak v případě použití peněz z tohoto mechanismu pro krátkodobé financování Řecka zřejmě ručilo za 1,13 procenta půjček. 

Některé ze záruk se budou týkat všech členů EU, odvětil na závěrečné tiskové konferenci po summitu na dotaz Českého rozhlasu předseda euroskupiny Dijsselbloem. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v ČT24 vysvětlil, že záruka, která se týká i Česka, není přímým převodem peněz této zemi. V případě, že by Řekové nesplatili půjčky, tak by se musela záruka realizovat, řekl Prouza.

Lídři eurozóny podle diplomatů nyní zkoumají různé způsoby, jak krátkodobě vyřešit okamžité finanční potřeby Řecka, tedy asi sedm miliard eur, do doby, než bude dohodnut třetí záchranný program. Jednou z možností je právě využití peněz, které jsou stále „zaparkovány“ v ESM.

Vyhrocení řecké krize chronologicky:

  1. června – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
  1. července – MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
  2. července – Řecký premiér Alexis Tsipras nabádal voliče, aby v referendu o požadavcích mezinárodních věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
  1. července – Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících; účast činila 62,5 procent.
  2. července – Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
  3. července – Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; byl svolán summit EU na 12. července (později změněno jen na sumit eurozóny); prezident EU Donald Tusk tento termín označil za deadline pro nalezení dohody o řešení řecké dluhové krize.
  4. července – Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
  5. července – Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
  6. července – Řecký parlament schválil návrh reforem, za něž chce země další balík pomoci od eurozóny; opatření jsou ale velmi podobná těm, která voliči 5.7. odmítli v referendu.

11.-12. července – Zasedali ministři financí eurozóny, kteří se ale cele neshodli na návrhu pro summit eurozóny; „některé velké otázky zůstaly otevřené, tak je předložíme šéfům vlád,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Německo mj. navrhovalo v případě nedohody dočasný odchod Řecka z eurozóny.

12.-13. července – Summit eurozóny se dohodl, že mohou začít jednání o třetím programu pomoci Řecku, pokud země rychle začne přijímat přísné reformy, které ale musí jít dál, než stojí v návrhu řecké vlády předloženém 9. července.

Newsletter