Grexit, Spexit, Quitaly? Skutečnou hrozbou je Polsko

Více než pět let Evropa klopýtá od jedné krize ke druhé. Eurozóna vytváří vlastní bizarní lexikon pojmů, asociovaných s úvahami o odchodu jednotlivých zemí z měnové unie. Eurozónu ale může čekat mnohem důležitější ztráta, než jsou Řecko, Itálie nebo i Španělsko, což už je poměrně těžká váha. O koho jde? O Polsko! O víkendu volí.

Největší a nejúspěšnější z východoevropských zemí tento víkend pravděpodobně navolí do vlády značně euroskeptickou stranu Právo a spravedlnost, která nahradí mnohem mírnější Občanskou platformu. Stejně jako ve všech zemích EU, s výjimkou Británie a Dánska, se Polsko zavázalo k přistoupení k jednotné měně. Pod jeho novou vládou je však přijetí asi tak pravděpodobné, jako to, že iPhone 7 poběží na Androidu. Vše se však teprve ukáže, píše Matthew Lynn pro MarketWatch.

Ztratit Řecko by ve výsledku bylo pro eurozónu poměrně marginální. Ztratit Polsko by bolelo daleko víc. V případě, že se eurozóně nepovede přesvědčit rostoucí ekonomiky východní Evropy, aby euro přijaly, bude těžké představit si dlouhodobou perspektivu.

Průzkumy veřejného mínění v poslední době nemají valnou pověst. Ve víkendových volbách v Polsku ale velmi pravděpodobně Právo a spravedlnost uspěje. Poslední průzkumy ji dávají okolo 36 procent, oproti 24 procentům pro vládnoucí středo-pravou Občanskou platformu. Právo a spravedlnost již letos jednou hladiny rozčeřila, když její kandidát Andrzej Duda vyhrál volby prezidentské. Nyní mají velkou šanci uspět také ve volbách parlamentních. Jedná se o společensky konzervativní stranu, skeptickou vůči Evropské unii, poměrně nepřátelskou k přistěhovalcům. Co má ale pro zbytek světa největší význam je to, že se Polsko pravděpodobně obrátí zády k euru.

Se vstupem do EU, země východní Evropy technicky s jednotnou měnou souhlasili. Je Jen otázkou času, kdy tak učiní. Několik menších již společnou měnu přijalo. Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko a Litva již mezi členy eurozóny patří. Hlavní země jsou jiná věc. S celkovým počtem obyvatel 60 milionů lidí jsou Polsko, Maďarsko a Česká republika dohromady podobně velké jako Velké Británie nebo Francie. To, jestli se tyto země připojí nebo ne může mít velký dopad. Tyto ekonomiky jsou spíše želvy než zajíci, ale jak každý ví, závod vždy vyhraje želva. Maďarská ekonomika rostla v loňském roce tempem 3,6 procenta, očekává se, že letos tomu bude podobně. Česká republika v letošním roce rostla více než 3 procenta a v prvním čtvrtletí si na své konto připsala růst o více než 4 procenta. Polsko letos poroste o dalších 3,2 procenta a bude asi jedinou významnou ekonomikou, která propluje finanční krizí bez recese.

Pro ilustraci ještě jedno srovnání. Velká města regionu předjíždění západní Evropu. Studie Bruegel Institut přišla se závěrem, že Varšava a Praha jsou dnes bohatší než Vídeň, měřeno hrubým domácím produktem na obyvatele a bohatší než Řím, Lisabon a Madrid dohromady. Polsko se postupně profiluje jako hlavní síla v rámci evropské ekonomiky. Dostává se na úroveň Španělska. Při současném trendu může být brzy důležitější než Itálie a nevylučuji možnost, že nakonec předstihne i Francii.

Zatímco stávající vláda měla pro společnou měnu přinejmenším pochopení, Právo a spravedlnost je striktně proti. Prezident Duda trvá na tom, že pokud by Polsko mělo přijmout společnou měnu, muselo by se konat referendum. Další podmínkou bylo vyrovnání polských mezd s německými.

Zapomeňte na rozruch okolo Grexit. Ať už Řecko v eurozóně bude či ne, Evropu to tolik nerozhodí. To není případ Polska, Maďarska nebo České republiky. Euro bylo vytvořeno s cílem „konkurovat“ dolaru, a aby tvořilo vedoucí sílu na světových kapitálových trzích. Pokud palubu opustí několik malých a nepříliš úspěšných ekonomik, dá se s tím vyrovnat. Otáčet se zády k velkým a hlavně rostoucím ekonomikám je věc jiná. O tom jak se Polsko pravděpodobně k jednotné měně postaví, se dozvíme už po tomto víkendu. 

Newsletter