Česká národní banka pokračuje ve zvyšování sazeb. Bankovní rada na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bodů, což ji posunulo na 5 %. Ekonomické prostředí je silně proinflační, centrální banka má však dobré postavení díky předchozímu zvyšování úroků. Prostor pro jejich další úpravu stále existuje, uvedl guvernér Jiří Rusnok.
Rozhodnutí se dle vyjádření banky opírá o vyhodnocení informací, které do velké míry souvisejí s válkou na Ukrajině. Právě ta významně změnila výhledy zahraničních i domácích veličin, které byly součástí zimní prognózy.
Ukazuje se, že síla inflačních tlaků domácích i zahraničních zůstává, navíc je umocněna válečným cenovým šokem. Výhledově bude inflace dále růst. Podle aktuálního odhadu celková inflace zůstane velmi vysoká i po zbytek letošního roku. Z hlediska růstu centrální banka očekává, že válka na Ukrajině sníží jeho očekávané hodnoty v letošním roce zhruba na polovinu, tedy na 1,5 %.
Celkově byla rizika prognózy vyhodnocena jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. Tato rizika vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB se přitom rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k 2% cíli, stojí ve vyjádření centrální banky.
Guvernér Rusnok během tiskové konference uvedl, že aktuální rozhodování se odehrává v prostředí extrémních nejistot, nestabilit a rizik. Bankovní rada má k dispozici částečně aktalizovanou stávající prognózu, v mezidobí se však odehrálo tolik věcí, že řada původních předpokladů byla totálně změněna.
Podle Rusnoka je evidentní, že velká část cenových šoků je povahou nákladová. „Nejsme schopni je kompenzovat našimi nástroji, nemůžeme je ale ignorovat, protože se v dalších fázích přenášejí do domácí inflace,“ vysvětlil guvernér. Dodal k tomu, že žádná měnověpolitická chyba se nestane. „Máme volnost vzhledem k tomu, že se sazby nacházejí nad neutrální úrovní. Dále je budeme korigovat podle nových dat a nové prognózy,“ uvedl.
Bankovní rada dnes probírala i možnost devizových intervencí jakožto nástroje pro boj s inflací. Nešlo údajně o hlubokou debatu. Zatím byla situace vyhodnocena tak, že březnový stabilizační zásah se povedl a zůstává k dispozici, pokud by se opět objevily problémy narušující likviditu trhu. Rada je každopdáně přesvědčena, že prostor pro použití standardního nástroje v podobě sazeb zůstává otevřený, proto jej mohou používat dále. Debata o intervencích se však podle Rusnoka může opět vrátit.
Charakteristikou výstupu z březnového zasedání je extrémní nejistota. Banka má komfort v podobě vyšších úrokových sazeb, díky čemuž není nucena přistupovat k ještě razantnějším krokům oproti dnešnímu zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Zároveň je ale připravena své nástroje dále upravovat, což bude podle nás vzhledem k eskalaci proinflačního prostředí vyžadovat další zvýšení sazeb. První příležitost bude v květnu, kdy bude mít rada k dispozici novou prognózu. Ta by mohla ukázat potřebu navýšení sazeb směrem k hranici 6 %, což by mohlo zahrnovat úrokový hike o dalších 50 bodů již přespříští měsíc. Vycházíme přitom z dnešního prohlášení centrální banky zdůrazňujícího, že „obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou“.
Zdroj: ČNB
